Brouci na Šumavě: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:36

Jde samozřejmě o kůrovce, který již více než 10 let ničí přírodu a lesy Šumavy. Poněvadž národní park zpracoval v roce 2009 téměř všechny kůrovcové stromy pozdě až po výletu brouka, bude kalamita pokračovat ve větším rozsahu i v roce 2010. Její rozsah bude 1–1,5 milionu kubických metrů dřeva, tedy troj- až pětinásobek množství z minulého roku. To povede k nasazení velkého počtu těžkých strojů, ničení půdy, odplavení humusu, půdní erozi, zhoršení jakosti spodní vody i zvětšení eutrofizace vody v Lipenském a Orlickém jezeře, k proředění lesů, zhoršení ovzduší.

Zbývající les bude ohrožen dalším výletem kůrovce i vichřicemi a sněhem. Bude ohrožena i turistika jak pěší, tak i cyklistická a procházky šumavskými lesy se stanou nebezpečnými. Tento vývoj bude pokračovat i v roce 2011.

Jako pohádkový brouk „Pytlík“, který všechno znal, viděl a dovedl na vše jednoduše odpovědět, vystupuje vedení národního parku, úředníci ministerstva životního prostředí, Hnutí DUHA a vědecká rada národního parku. Na všechno, co se v národním parku děje, dovede vždy vymyslet nějakou pavědeckou teorii, hypotézu, vizi nebo lež. Když jedna teorie nevyjde, vymyslí další. Bylo jich už asi 17. Zpočátku to bylo tvrzení, že brouk do lesa patří, že se v horách nemůže přemnožit, že působí pouze jako „lékař“ lesa, že napadá jen stromy nemocné, že ničí jen geneticky nepůvodní smrky, že původní pralesy odolají, že lesníci vyžadují genocidu kůrovce, že kůrovcová kalamita sama o sobě odezní, že po kůrovcové kalamitě vzniknou nové přírodní smíšené lesy, že budoucí lesy budou zdravě různověké, že se pod soušemi objeví samovolně hustý nálet, že se kůrovec šíří jen do vzdálenosti 200 m, že kůrovce zničí uměle vypěstovaná houba nebo že se nový les sám obnoví na shnilém dřevě.

Objeví se jistě brzy i řada dalších nesmyslných názorů. Protože o kalamitě v I. zónách odmítá národní park uvést údaje, znamená to, že kalamitu tam nesleduje, nemá o jejím rozsahu přehled, a tudíž ji nemůže ani vědecky zhodnotit. Zničení lesa, kde se uplatňuje bezzásahový management, vědecká rada schválila. Vzhledem k obrovským škodám, které tím vznikly, se členové vědecké rady zkompromitovali a měli by odstoupit, nebo by je měl národní park odvolat. Také ministerstvo životního prostředí vytváří vlastní nové teorie, nyní přichází s novou právní teorií, že na území národního parku se prý žádné zákony nevztahují, a proto si tam úředníci mohou dělat, co se jim zlíbí. Také tyto ministerské úředníky by bylo třeba odvolat.

Mrtvého brouka tu hrají orgány, které o situaci na Šumavě dobře vědí, byly na ni již mnohokrát i písemně upozorněny, ale nic nedělají, a tak škody neustále rostou.

V roce 1999 byly škody odhadnuty na 5 miliard korun, v roce 2005 na 10 miliard korun, v roce 2008 na 32 miliard korun a dnes již na 50 miliard korun.

Kmrtvým broukům patří ministerstvo životního prostředí, ministerstvo financí, ministerstvo zemědělství, legislativní rada vlády, Nejvyšší kontrolní úřad, státní inspekce životního prostředí, vrchní státní zastupitelství, krajská státní zastupitelství v Plzni a v Českých Budějovicích, Policie ČR. Patří k nim i Česká televize, televize Nova i Prima a řada novin. Nepříznivé důsledky jsou ověřeny objektivními ústavy, vysokými školami, Akademií zemědělských věd a nejméně 6 soudními znalci. Než se mrtví brouci probudí, stanou se dosavadní velké škody škodami obrovskými. Zvláštní skupinu mrtvých brouků tvoří zaměstnanci parku. Oni jsou mlčící mrtví brouci, kteří vědí, že se v parku děje něco obludného, ale strach o existenci jim brání, aby to vyslovili nahlas.

Do bezzásahového režimu je nyní bez schválení zahrnuto 30 procent lesů Národního parku. To je 16 500 hektarů lesa, který je začátkem roku 2010 kůrovcem zcela zničen. K tomu přistupuje dalších asi 5 000 hektarů zničených a poškozených lesů po kůrovci ve 2. zónách. Po vytěžení dalších kůrovcem napadených stromů v roce 2010 k nim přibudou další 4 000 hektarů.

Jde o největší lesní pohromu, kterou historie naší země dosud nepoznala.

Ivo Vicena, soudní znalec a specialista na ochranu lesa