My brouka zvládáme, tvrdí lesy: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:37

Ve sporu o kůrovce radí Lesy ČR Šumavě: Vezměte si příklad z Novohradských hor

Zasahujeme aktivně proti kůrovci a počet pokácených stromů je u nás paradoxně nižší než v chráněném Národním parku Šumava. Těmito slovy vedení Lesů České republiky kritizuje způsob ochrany lesa v šumavské rezervaci.

Srovnává přitom výsledky likvidace kůrovcové kalamity v Novohradských horách, které pokrývá běžný hospodářský les, a v šumavském parku, kde se na třiceti procentech území ponechává obnova lesa zcela na přírodě bez zásahu člověka.

Podle zástupců Lesů ČR takzvaný lesnický přístup ke kůrovci paradoxně ničí les méně než ochranářská opatření na Šumavě. „Loni jsme vytěžili kvůli kůrovci v Novohradských horách 50 tisíc metrů krychlových dřeva, zatímco v dvaapůlkrát rozlehlejších lesích šumavského parku bylo vytěženo 300 tisíc kubíků. Stejné množství lýkožroutem napadených stromů zůstalo v lese,“ vypočítává šéf odboru ochrany lesa Lesů ČR Ladislav Půlpán.

Novohradské hory byly podle něj ze všech českých polesí nejvíce postiženy větrnými kalamitami, zejména orkány Kyrill a Emma. Tamější lesníci od počátku nasadili proti šíření kůrovce z polomů veškeré prostředky lesní ochrany, čímž se jim podařilo nálet brouka utlumit. „Stále není vyhráno, situace je vážná, ale výsledky jsou mnohem lepší než v šumavském parku,“ tvrdí Půlpán.

Na Šumavě nechávají ochranáři na zhruba 10 tisících hektarů ve vyšších polohách les zcela svému osudu a přírodní obnově. Brouk ale z polomů nalétává do sousedních porostů, kde se o to více musí těžit.

Ředitel správy Národního parku Šumava František Krejčí s tím nesouhlasí. „Nelze porovnávat těžby z jednoho roku, jde to až v delším časovém období,“ řekl LN Krejčí. Půlpán podle něj porovnává šumavské horské smrčiny s lesy v nižších polohách, kde se kůrovec chová jinak.

Krejčí zároveň argumentuje, že právě osud Novohradských hor dokazuje nízkou odolnost uměle vysázených a lesnicky udržovaných porostů proti podobným přírodním živlům. „Ke kůrovcové kalamitě na Šumavě také přispěly nešetrné lesnické zásahy z konce devadesátých let,“ tvrdí. Lesy ČR podle něj vyzdvihují své úspěchy v boji s kůrovcem v Novohradských horách, zatímco na jiných místech republiky se jim kalamitu nepodařilo zvládnout.