Proč máme rádi lesy: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:37

Lásku k lesům máme odedávna.

Vznikla z ní řada písní, básní, uměleckých a literárních děl. V současné době ji lidé prokazují rozvojem turistiky i ozdravnými, sportovními a rekreačními aktivitami v lesích. Proč je právě les tak vyhledávaným? Les je prostředím, které je chráněno před nepříjemnými větry, uvnitř se udržuje více vláhy, takže i v době sucha se tam příjemněji dýchá. Zelené stromy při fotosyntéze uvolňují do ovzduší kyslík, který působí příznivě na vdechování. Jeden stoletý smrk obohatí atmosféru za 1 hodinu o 1 kg kyslíku. Zelené koruny stromů uvolňují do ovzduší jemné prchavé aromatické látky, jejichž vdechování působí příznivě na lidské zdraví i psychiku. Zvláště ceněnými stromy jsou smrk, jedle a borovice. Vrcholky stromů a okraje jehličí jsou nositeli ionizace vzduchu, jejich příznivé účinky na lidské zdraví se připisují zvláště záporně nabitým iontům. Příjemnější a zdravější dýchání v lesích zajišťuje filtrování vzduchu od prašných a plynných imisí, které zajišťuje povrch zelených korun a jejich jehličí nebo listí.

I když je ovzduší v jižních Čechách relativně čisté, přece jen obsahuje určité množství škodlivin, jako je kadmium, arsen, nikl, benzopyren nebo sloučeniny čpavku. Jejich zachycení korunami stromů přispívá ke zdravému prostředí i v krajině a obydleném okolí.

K pohodě a spokojenosti pobytu v lesích přispívá také zpěv ptactva. Není proto lhostejné, když v mrtvém lese po kůrovci značně ubývá ptactva – mizí červenky, pěnice, budníčci, pěvušky, kosi, drozdi nebo králíčci.

Ani chráněnému tetřevu hlušci suché stromy nevyhovují, nemohou mu poskytnout čerstvé letorosty a pupeny, které jsou jeho zimní potravou. Známe také příznivý vliv, který pociťuje každý návštěvník lesa při pohledu na krajinu nebo korunu stromových velikánů. Proto přední americký ekolog Chris Maser považuje staré lesy za jedinečné, nenahraditelné, občerstvující a obohacující psychiku lidí. Staré lesy by měly být chráněny podle něho jako „oko v hlavě“.

Ve svých důsledcích působí velkoplošné odumírání starých lesů po kůrovci na Šumavě proti vztahu lidí k lesům i přírodě a působí také proti mezinárodním snahám a konvencím, přijatých v minulých letech v Rio de Janeiro, Kjótu nebo Kodani o potřebě, aby každý stát přispíval k omezení nepříznivých vlivů na změny klimatu, skleníkových plynů nebo k udržení trvalé stromové zeleně, udržitelnému rozvoji přírody a na ochranu krajiny. Úhyn pralesů a přírodních rezervací v Národním parku Šumava jsou nenahraditelnou ztrátou.

Vyšlo též v Prachatickém deníku pod názvem Úhyn starých lesů je nenahraditelnou ztrátou