Vyšel Naušův atlas hornin Prachaticka: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Vyšel Naušův atlas hornin Prachaticka |Author=Zdeněk Přibyl, Tomáš Přibyl |Date=2010-03-11 |Source=prachatickonews.cz |Ge…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:37
Vyšel Naušův atlas hornin Prachaticka | |
---|---|
Author | Zdeněk Přibyl, Tomáš Přibyl |
Date | 2010-03-11 |
Source | prachatickonews.cz |
Genre | internet |
Respondent |
,
Prachatice – Jihočeský kraj a Jihočeské muzeum včera 10. března slavnostně pokřtily nově vydaný Naušův atlas hornin Prachaticka. Kniha představuje rozsáhlou sbírku hornin, kterou vytvořil Bohuslav Nauš. Geologická kniha se dočkala křtu pískem ze Šumavy.
Text: Zdeněk a Tomáš Přibylovi, foto poskytl Jihočeský kraj
Atlas vydal Jihočeský kraj, který tak chtěl mimo jiné i ocenit práci Bohuslava Nauše v oblasti ochrany přírody. „Atlas hornin Prachaticka představuje bohatou sbírku hornin různých typů z podhůří a přilehlé části Šumavy jihozápadních Čech,“ uvedla mluvčí Jihočeského kraje Veronika Królová.
Bohuslav Nauš na sbírce pracoval čtyři desetiletí a část jí věnoval loni Jihočeskému muzeu. „Neživou přírodu jsem začal poznávat již během svého dětství, které jsem prožil na vesnici. Celé léto jsem venku chodil bos po kamenitých cestách a tak jsem měl neustále okopané palce u nohou. To samozřejmě bylo seznamování s neživou přírodou poněkud bolestivé,“ řekl Bohuslav Nauš, který nedávno oslavil osmdesáté narozeny.
Atlas sestavil ze sbírky geolog Jihočeského muzea Petr Rajlich, tak aby mohl být pomůckou při určování hornin i učebnicí.
Bohuslav Nauš se narodil hodinu před polednem na Štědrý den 1929 svým rodičům v Žáru u Vacova. Jeho školní léta ho zavedla postupně až na Lidovou školu zemědělskou ve Vacově. Po absolvování Střední průmyslové školy ve Volyni a po vojně pracoval až do roku 1971 ve stavebnictví. Jeho láska k přírodě ho přivedla nejprve mezi členy aktivu dobrovolných pracovníků státní ochrany přírody při odboru kultury Okresního národního výboru v Prachaticích. V roce 1969 navázal spolupráci se Stanicí mladých ochránců přírody při prachatické Základní škole Vodňanská, kterou vedl Aleš Záveský. Práce ve státní ochraně přírody se mu stala profesí v roce 1971. Od stejného roku pracoval po celých dvacet let jako dobrovolný strážce Chráněné krajinné oblasti Šumava a věnoval se strážní službě v povodí řeky Blanice.
Od odchodu do důchodu před dvaceti roky stále spolupracuje se Stanicí mladých ochránců přírody, později Centrem ekologické výchovy Dřípatka. Devět let je tento držitel prestižní Ceny města Prachatic a ministerské Medaile sv. Vintíře také aktivním členem spolku Zelené srdce Evropy a je rovněž čestným členem Sdružení Dřípatka.
Výčet bohatých aktivit Bohuslava Nauše a jeho přínosu k ochraně přírody a výchově mladých ochránců přesahuje možnosti jednoho článku. Připomeňme alespoň, se významně přispěl k záchraně vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů před jejich zničením necitlivou lidskou činností. Přesazoval například ohrožené kosatce sibiřské, zasadil se o záchranu a ochranu perlorodky říční na Blanici, podílel se na soupisu vzácných stromů zasluhujících ochranu vyhlášením za památné.
Řadu let připravoval geologické expozice v Prachatickém muzea či Dolní bráně a budoval sbírky minerálů a hornin. Zároveň Bohuslav Nauš podnítil a odborně připravil vyhlášení devatenácti maloplošných chráněných území a vytvořil nebo spoluvytvořil půl tuctu naučných stezek. Jsou mezi nimi Naučná stezka u Zdenic ve školní přírodní rezervaci, Sudslavický okruh u Vimperka, naučné stezky na Javorníku či U Irů lípy v Prachaticích. Jeho dílem je i rozpracování návrhu Aleše Záveského na Vyhlídkovou stezku kolem Prachatic. Kromě tvorby průvodců naučnými stezkami napsal Bohuslav Nauš nepřehlednou řadu odborných textů do Zpravodajů ochrany přírody a dalších publikací.