Šumavě hrozí kůrovcová kalamita, MFD

Šumavě hrozí kůrovcová kalamita, MFD
Author	Václav Janouš
Date	2007-04-24
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Šumava - Dřevorubci už ze šumavského národního parku vytěžili více jak třetinu polomů, ale nyní hrozi, že během několika dnu zásahne Šumavu kůrovcová kalamita. Správa parku proto už připravuje plán, jak se proti kůrovci branit. Jedna z variant počítá i s chemickým postřikem druhých zón, proti cemuz jsou ekologičtí aktivisté.

Prace v lesích jde dřevorubcum od ruky, ale nyní se zpomali. Dosud jsou totiž v lesích stroje na velkoplosných územích, ale cim více postupuji dřevari hloubeji do nitra parku, tím opatrnější při kácení musí být, aby nepoškodili šumavskou přírodu. Těžká technika tak bude nyní z lesu muset ven a nastoupi dřevorubci s motorovými pilami.

Během ctrnacti dnu se také v parku objevi dobrovolnici, kteří budou vysazovat nove stromky či loupat již pokácené stromy. Radi bychom, aby nastoupili co nejdříve. chybí nám i další desítky lidi s motorovými pilami, aby práce sly rychleji, řekl vedoucí odboru pece o lesní ekosystémy parku Libor Hošek.

Plan, jak se vyporadat s pripadnou kůrovcovou kalamitou, bude mít správa parku hotovy do ctrnacti dnu.

Nejdřív orkán, teď kůrovec

Hrozba pro Šumavu. Orkán Kyrill může v příštích měsících dat Šumavě další ranu. Popadané stromy se totiž mohou stát ideálním prostředím pro rozmnození kůrovce. Ochránci přírody horecne vymysleji, jak předejit kalamitě

Šumava - Třebaže dřevorubci v šumavském národním parku už vytěžili více než třetinu polomů po lednovém orkánu Kyrill, nema park z daleka vyhrano. Nakroceno má totiž k obrovskému problemu: kůrovcové kalamitě. Ta by mohla podle šumavských těžařů vypuknout už na prelomu dubna a května. Těžba v nejzasazenějších místech šumavského národního parku sice rychle pokračuje. V parku ale i přesto stále leží zhruba 430 tisíc kubíků popadaného dřeva.

Pokud bych měl být opravdu velký optimista, tímto tempem se podaří následky kalamity odstranit do září, řekl Libor Hošek ze správy národního parku.

V nejpostiženějších místech, jako je například Borovoladsko, zůstává stále ležet sedmdesát tisíc kubíků. Dřevorubci přitom s těžbou pospichaji. V lesích teď pracuje ke čtyřem stovkam lidi. Pomoci prijeli i Slovaci a Polaci.

Vedení parku ale tusi, že nyní se práce v lesích zpomali. Cim více totiž pokroci dřevorubci do nitra parku, tím pomaleji práce pujdou. Vytěžit musí polomy z osmdesáti procent rozlohy parku, zbylou pětinu nechají správci přirozenému vývoji.

Obavy z kůrovcové kalamity jsou proto nyní na Šumavě obrovské: hovori o ní jak odborníci, tak i lesníci či laicka veřejnost. I to vedlo správu parku k tomu, že nabidla práci pro padesátku až osmdesátku brigadniku, kteří budou popadané ležící stromy loupat. To by mělo zabránit, aby se do nich dal kůrovec, který pak může napadnout i zdrave stromy v okolí.

Radi bychom, aby nastoupilili co nejdříve. chybí nám i další desítky lidi s motorovými pilami, aby práce sly rychleji, řekl Hošek.

Kurovcove kalamity se boji i politici. I proto chystají zhruba za měsíc do senátu veřejne slyšení, jak kalamitě předejit. Ohniskem kalamity by se mohla stát právě Šumava a pak by se brouk siril i do dalších oblasti, řekl senátor a nekdejsi ministr životního prostředí Bedrich Moldan. Ministerstvo teď uvazuje i o chemickem postřiku lesu v druhé zóně parku. Odborníci totiž předpokládají, že nejuzitecnější přirozený nepřítel lýkožrouta smrkového pestrokrovecnik mravenci, jehož larvy hubi larvy a kukly kůrovce nebude stacit. Připravujeme rizikovou analyzu, která popise předpokládány vývoj kůrovce v parku. Možnost asanace chemickým postřikem v druhých zónách resi ministerstvo životního prostředí, řekl mluvčí šumavského parku Radovan Holub.

Sprava parku bude mít plán na kalamitu hotovy pravdepodobne do ctrnacti dnu. Nyní jsme ve fázi diskuse mezi správou, ministerstvem a odborníky tak, abychom nepoškodili park a ani nespustili masivní gradaci kůrovce, řekla Zdeňka Křenová ze správy parku. Obavy o divokou přírodu na Šumavě mají i ekologičtí aktivisté z Hnutí Duha, ale ti kůrovce nechtějí likvidovat chemicky. Chemicke postřiky, kdy by v lesích chodíli lesníci s nadobami na zadech a rozprasovaci, nejsou dobrým napadem. Insekticidy totiž vyhubi i vsechen hmyz, třeba i velmi potřebné druhy. Nedoporučuje to ani expertni posudek Natura 2000, který Šumava má. Spíše bych navrhoval v lokalitách, kde byly dříve smíšené lesy a nahradily je smrky, zásahnout jako v klasickem hospodářském lese a v horských oblastech ponechat vegetaci volnému vývoji přírody, řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Kůrovec se přitom právě v těchto dnech probouzi a vyleta. Napadne pak chradnouci či porazene stromy. Napadeny strom pote usycha a hyne. Toho se právě boji Blahovi oponenti. Ttvrdi, že Šumava ponechána bez pomoci uschne.

Šumava v ohroženi

Orkán Kyrill

popadalo 700 tisíc kubíků dřeva

vytěženo 270 tisíc kubíků

zbyva vytěžit 430 tisíc kubíků

Kůrovec

vyleta prelom dubna a května

napada smrkové porosty

za 7 let vytěženo 204 tisíce kubíků

Návrhy řešení

vytěžení popadaných stromu

loupani a palení kury

chemicky postřik

Poznámka: O řešení není rozhodnuto, ruzne varianty mají své zastance i odpurce.