Ad: Nešetrné zacházení s lesy způsobuje povodně

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:37, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Ad: Nešetrné zacházení s lesy způsobuje povodně |Author=Jakub Hruška |Date=2010-03-17 |Source=Písecký deník |Genre=tisk…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Ad: Nešetrné zacházení s lesy způsobuje povodně
Author Jakub Hruška
Date 2010-03-17
Source Písecký deník
Genre tisk
Respondent

Skutečná situace je docela jiná. Měření neukazují změnu průtoků.

Již po několikáté „varoval“ ing. Vicena před hrozbou povodní, které údajně mohou vzniknout díky kůrovcovému žíru v některých částech Šumavy. Jenže skutečná situace je zcela jiná.

Dlouhodobá měření na Modravském potoce (Český hydrometeorologický ústav zde měří průtoky již od roku 1931), v jehož povodí leží největší bezzásahová plocha na Šumavě, neukazují změnu průtoků. Povodí má 93,4, km2 a z ní zaujímají holé seče 3,4 km2 a bezzásahové území s odumřelým dospělým lesem 9,3 km2, tedy celkem 14 % povodí. K odumření horní etáže lesa kůrovcovým žírem zde došlo zejména v letech 1992–2000, a vliv by se tedy měl do dneška zřetelně projevit. Žádná změna ale nebyla v období 1970–2006 pozorována, a také srážkoodtokový poměr (poměr mezi množstvím vody odteklé potokem a množstvím srážek) zůstal nezměněn. Území stále zadržuje stejné množství vody jako před kůrovcovou gradací.

Ano, zvyšuje se mírně množství vody v březnu a dubnu, jenže v těchto měsících se zvýšilo i množství srážek, a díky obecnému trendu oteplování v posledních 20 letech se posunuje jarní tání blíže k zimním měsícům. Jestliže před 30 lety byly nejvyšší průtoky v dubnu, dnes se přesunuly do března. A to na celém území ČR.

Ukazuje se, že přítomnost přízemní vegetace a mladých stromů spolu s neporušenou lesní půdou působí obdobným tlumivým efektem jako dospělý les. Přízemní vegetace velmi rychle nahradí dýchání a odpar dospělého lesa, a pokud půdy nejsou mechanicky porušeny, dočasná změna vegetace nemá prakticky žádný vliv na hydrologii území.

V povodí Modravského potoka se vyskytuje jedna z největších ploch odumřelého dospělého lesa na Šumavě – pokud zde není žádný vliv pozorován, pak je zřejmé, že ponechání části lesů NP Šumava přirozenému vývoji nepovede k ohrožení hydrologické stability a povodně tímto managementem nevznikaly a vznikat nebudou.