Hazdí Šumavu stavby jako Bakalův dům?
| Hazdí Šumavu stavby jako Bakalův dům? | |
|---|---|
| Author | Marek Kerles |
| Date | 2010-02-16 |
| Source | Lidové noviny |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Vimperk – Po dlouhých letech nekonečných diskusí, jak by měla vypadat šumavská architektura, přichází Národní park Šumava s takzvanou kuchařkou pro šumavský krajinný ráz. Sporům o stavby, jako je například pasivní dům miliardáře Zdeňka Bakaly v šumavské Modravě, ale tato studie zamezit nemůže.
Jedná se o vůbec první pokus detailně zhodnotit stavební vývoj Šumavy a navrhnout projektantům a obcím typ architektury, která by nenarušovala typický krajinný ráz na konkrétních místech.
I když ale po podobné kuchařce už dávno volali i šumavští starostové, brožura s doporučeními opět vyvolává v obcích rozporuplné reakce. Podle některých starostů nemůže být subjektivní názor jedné firmy, která kuchařku zpracovala, pro budoucí výstavbu na Šumavě určující.
„Kuchařka nikomu nic nenařizuje. Nejde o žádný bič na stavebníky, žádnou zákazovou příručku,“ uvedl Pavel Hubený, manažer projektu ze Správy Národního parku Šumava. Brožura bude zveřejněna i na internetu a má podle Hubeného doporučující charakter.
Zejména v poslední době se totiž přímo v obcích v Národním parku Šumava množí stavby, které zpravidla vždy vyvolají diskusi o tom, nakolik je tento typ moderní architektury vhodný do šumavské krajiny.
Příkladem mohou být pasivní dům miliardáře Zdeňka Bakaly v šumavské Modravě, sídlo pražského architekta Václava Hodana v nedaleké Filipově Huti, další kontroverzní stavba, vyrůstající na Horské Kvildě nebo apartmánové domy v Borové Ladě. Protože ceny pozemků, na nichž se dá v národním parku stavět, stoupají kvůli omezené nabídce do závratných výšek, investory nebo kupci nových domů jsou zpravidla velmi bohatí lidé, volící netradiční architektonické řešení.
Potíž je však v tom, že podle mnohých Šumavanů, architektů i turistů působí podobné megalomanské stavby v šumavské krajině jako pěst na oko. A podobný názor má i brněnská firma Löw a spol., která kuchařku krajinného rázu zpracovala. Jestliže chtějí šumavské obce žít z turismu, měly by mít zájem na tom, aby si oblast uchovala svůj ráz, v celé střední Evropě ojedinělý, řekl LN spolumajitel firmy Jiří Löw. Přiznává, že sám je příznivcem spíše konzervativního přístupu, do kterého třeba Bakalův dům příliš nezapadá.
Odpůrci takového přístupu ale argumentují tím, že kdyby se dřívější stavebníci řídili jen tím, co postavili v krajině předchůdci, nevznikly by na Šumavě mnohé architektonické skvosty.
