Obavy z masivního šíření kůrovců z NP Šumava jsou neodůvodněné

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:38, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Obavy z masivního šíření kůrovců z NP Šumava jsou neodůvodněné |Author=Petr Kahuda |Date=2010-07-12 |Source=TZ NPŠ |G…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Obavy z masivního šíření kůrovců z NP Šumava jsou neodůvodněné
Author Petr Kahuda
Date 2010-07-12
Source TZ NPŠ
Genre tisk
Respondent

Kůrovcová situace v NP Šumava není obvyklá a má i jiný rozměr – panují obavy o šíření množství lýkožroutů smrkových za hranice NP. Někteří sousední vlastníci se cítí ohroženi parkovým kůrovcem. Tyto obavy nejsou zcela na místě – a to již proto, že cca 30 % kůrovcově bezzásahových lesních porostů je v NPŠ de facto obklopeno cca 70 % lesů zásahových.

V těchto zásahových lesích pak probíhá zpracování všech kůrovcem napadených stromů tak, aby se lýkožrout nešířil dále. Také jsou zde masivně nasazována obranná protikůrovcová zařízení (počet lapačů a lapáků přepočtený na jednotku plochy ošetřených lesních porostů je zde největší v ČR, aktuálně je umístěno cca 32 tis. obranných zařízení).

Zároveň je však třeba otevřeně přiznat, že nelze zcela zabránit v přeletu menší části kůrovců za hranice NP – a to i s ohledem na probíhající gradaci a odlišný management lesních porostů NP. Stejně tak ale i sousední vlastníci nemohou v plné míře zabránit tomu, aby jejich hospodařením nebyly ovlivněny lesy uvnitř NP. Staré kdysi zneužívané heslo „poručíme větru dešti“ pro počasí ani pro kůrovce skutečně neplatí. V těchto souvislostech je nutné si také uvědomit, že lýkožrout smrkový, jako druh hmyzu vázaný na smrkové lesní porosty, se vyskytuje prakticky po celém území naší republiky. V posledních letech je jeho zvýšený výskyt evidovaný prakticky ve všech evropských smrkových lesích. Pokud by tedy došlo k odchytu kůrovce třeba na Václavském náměstí (což dle odborníků není vůbec vyloučeno), určitě se nebude jednat o kůrovce šumavského.

Pravdivě a nyní již bez jakékoliv nadsázky řečeno – situace je vážná. Proto ale také ředitel Správy NP a CHKO Šumava jmenoval kalamitní štáb, jehož členové na 70 % lesů NP řídí práce tak, aby došlo k zastavení kůrovcové gradace a minimalizaci jejího dopadu na lesní ekosystémy uvnitř i vně NPŠ. Letos tak bylo Správou NP a CHKO Šumava zpracováno již téměř 60 tis. m3kůrovcem napadených stromů a dalších zhruba 60 tis. m3je ke zpracování evidováno. Pro zabránění dalšímu šíření kůrovců do lesů sousedních vlastníků je navíc po obvodu NP Šumava zřízen cca 500 a více metrů široký „pufrační pruh“, kde jsou protikůrovcové zásahy prováděny bez ohledu na zonaci a režim péče o lesy NP.