Díky prevenci chtějí Lesy ČR rázně snížit podíl kůrovcového dřeva

Díky prevenci chtějí Lesy ČR rázně snížit podíl kůrovcového dřeva
Author	Václav Prokš, ČTK
Date	2010-07-08
Source	Klatovský deník
Genre	tisk
Respondent

,

Železná Ruda (Klatovsko) – Díky prevenci a včasnému odstraňování dřeva napadeného kůrovcem se chce letos dostat podnik Lesy ČR „jen“ na 350 000 metrů krychlových zpracovaného kůrovcového dřeva, což je téměř polovina oproti loňsku. Vedení firmy a pracovníci Lesní správy Železná Ruda dnes uvedli, že největším problémem jsou pro ně bezzásahové oblasti Národního parku Šumava (NPŠ), kde zůstávají ležet desítky tisíc metrů krychlového napadeného dřeva. Park patří mezi největší zdroje kůrovce, loni ho tam byla pětina z celé ČR, řekl ČTK šéf lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR Ladislav Půlpán.

„Přemnožený kůrovec se začíná masivně šířit do okolí. Prozatím se situaci daří zvládat, ale další vývoj v oblasti Šumavy je nejistý,“ řekl mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.

Podle Petra Kahudy z NPŠ nejsou obavy ze šíření lýkožroutů smrkových zcela na místě, protože „30 procent kůrovcově bezzásahových porostů je obklopeno 70 procenty lesů zásahových“. V zásahových se údajně zpracují všechny kůrovcem napadené stromy tak, aby se kůrovec nešířil dále, a park tam masivně nasazuje obranné prvky.

Lesy ČR uvedly, že z evropského pohledu je sice největší kalamita na Slovensku, ale NPŠ má čísla v přepočtu na hektary zhruba stejná. „Situace je nejhorší od vzniku parku v roce 1991,“ uvedl Půlpán.

Podle Kahudy nelze zcela zabránit přeletu menší části kůrovců za hranice parku. Podle něj se lýkožrout smrkový vyskytuje prakticky ve všech evropských smrkových lesích.

Kahuda ale uznal, že situace v NPŠ je vážná. Proto jeho ředitel jmenoval kalamitní štáb, který na 70 procentech lesů řídí práce tak, aby zastavil kůrovcovou gradaci. „Letos tak bylo v parku a CHKO Šumava zpracováno již téměř 60 000 metrů krychlových napadených stromů a dalších 60 000 metrů krychlových je ke zpracování evidováno,“ dodal. Pro zabránění šíření lýkožroutů do lesů sousedních vlastníků je navíc po obvodu NPŠ zřízeno 500 a více metrů široké pásmo, kde jsou protikůrovcové zásahy prováděny bez ohledu na zonaci a režim péče o lesy národního parku.

Podle veřejných dat Správy NPŠ je letos podle Půlpána odhadován v parku další nárůst kůrovcového dřeva a situace se opět zhorší. Vývoj bude závislý na tom, jak dlouhé bude teplé léto, což může zkrátit vývoj kůrovce a zvýšit pošty vylíhnutých generací.

V ČR se ročně vytěží 16 milionů metrů krychlových dřeva, z toho polovina připadá na Lesy ČR. Asi tři miliony metrů krychlových tvoří kůrovcové dřevo. V NPŠ ho loni bylo podle Půlpána 600 000 metrů krychlových, přičemž prvopočátek současného stavu způsobil Kyrill. Lesy ČR s NPŠ jednají. „Věc je ale daná vymezením zón, u nichž jednání nehrají téměř žádnou roli,“ dodal.

V celé zemi nemají nyní Lesy ČR problémy s většími ohnisky kůrovce, kde by byly napadeny stovky stromů. „Kůrovec není pro republiku problémem, nedá se říct, že by byl na vzestupu,“ řekl zástupce státního podniku, který spravuje polovinu lesů v Česku. Lesy ČR ale mohou likvidovat pouze vlastního kůrovce, nemohou čelit broukovi z NPŠ, dodal Půlpán.

V NPŠ je nyní 82 procent smrkových porostů z celkové plochy lesů, jichž je 56 000 hektarů. „Plochy souvislých dospělých porostů jsou na Šumavě tak velké, že poskytují kůrovci ideální podmínky pro jeho další gradaci a další rozvoj,“ vysvětlil Půlpán.

Lesní správa Železná Ruda pečuje o 12 500 hektarů státních lesů na Železnorudsku, Sušicku a Kašperskohorsku a na dalších 3500 hekterech obecních a soukromých lesů je odborným hospodářem. S parkem má společnou čtyřicetikilometrovou hranici. Nejproblematičtější jsou oblasti prvních, tedy bezzásahových zón, Ferdinandovo údolí, Gerlova Huť a Červená. „Stejná situace je také v jihočeské Šumavě,“ řekla inspektorka z boubínského lesního závodu Venuše Plchotová.

Podle zákona o lesích musí každý vlastník o porosty pečovat, aby se nezhoršoval jejich stav. V bezzásahových zónách ale může NPŠ nechat napadené stromy ležet díky vládní výjimce.

Václav Prokš