Kácení: nešlo o kůrovce, ale o dřevo

Kácení: nešlo o kůrovce, ale o dřevo
Author	Alois Mach
Date	2006-04-15
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Je možné chápat, že dřevěné bohatství, ležící na katastrech šumavských obcí, je pro místní obyvatele příležitostí k zaměstnání a obživě. Na straně druhé však stojí ojedinělá kulturní, historická a přírodní hodnota, která patří národu. Ta hodnota zmizí okamžitě, jakmile do pralesů a rukou po staletí nedotčené přírody vpustíte motorové pily a nákladní auta. Viděl jsem, jak napravuje škody po kůrovci příroda na Modravě, a viděl jsem snahu člověka o nápravu pomocí rozsáhlých holosečí a obtížně obnovitelných lesů. Slyšel jsem také ohlušující řev motorových pil a těžkých tahačů. Ale nešlo o záchranu přírody před kůrovcem, šlo jen a jen o dřevo.

Stejným způsobem se chovala společnost za minulého režimu. Z krásného historického zámku se stal rozpadající se sklad umělých hnojiv a náprava nejnutnějších škod se omezovala na sloupnutí fresek a vymalování žlutou barvou. Chyba ale není v tlaku starostů a lesáků na degradaci národního parku na lesní závod. Chybu je třeba hledat na ministerstvu životního prostředí a mezi poslanci Parlamentu ČR. Ti jsou povinni schraňovat zbylé hodnoty a kompenzovat ušlé zisky obyvatelům Šumavy, ti jsou povinni vytvořit podmínky k rozvinutí šetrné turistiky.

A ze chtějí turisté vidět Šumavu jen zelenou a nikoli v přírodních přirozených formách je omyl, protože pak by turistům stačilo navštěvovat např. jen polesí Zábělá na kraji Plzně. Je totiž krásně zelené. Záchranu Šumavy, stejně jako ochranu spotřebitelů, ochranu občanů a přírody před kamiony i další cíle, směřující k trvale udržitelnému hospodaření, má ve svém programu Strana zelených. Je tedy možné i zápas o Šumavu v nastávajících volbách brát jako referendum občanů o tom, jak má Česká republika v příštích dnech a rocích vypadat.

Alois Mach, Plzeň