Malý brouček, který nám děla velké starosti
| Malý brouček, který nám děla velké starosti | |
|---|---|
| Author | Libor Hošek |
| Date | 2006-06-02 |
| Source | Prachatický deník |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Šumava – Lýkožrout smrkový (Ips typographus L.), často nazývaný souhrnným názvem „kůrovec“, je hnědočerný lesklý brouk, dlouhý 4,2 až 5,5 mm.
V drtivé většině se vyskytuje na smrku, výjimečně se může vyskytnout na modřinu. K rojení dochází v podmínkách Šumavy koncem května a začátkem června. Každá samička vykusuje do lýka stromu nejprve „snubní komůrku“, že které následně v lýku souběžně s osou kmene vykusuje dvě až tři „matečné chodby“ o délce 6 až 12 cm, do kterých postupně klade 20 až 40 vajíček. Z vajíček se líhnou larvy, které kolmo na matečnou chodbu pokračují ve vykusování lýka „larvální chodbičkou“. Ta je zakončena „kukelnou kolébkou“ a po ukončení vývoje pokračuje nový brouk „znalostním žírem“. Po 6 až 10 týdnech od nakladení vajíčka opouští dospělý brouk mateční strom, dochází k dalšímu náletu na okolní stromy, dalšímu „žíru“ a koloběh se opakuje. V podmínkách Šumavy dochází k vývoji zpravidla dvou pokolení lýkožrouta, v příznivých klimatických podmínkách i ke třem pokolením.
I kůrovec je samozřejmě součástí přírody a při normálním výskytu si zdravý, napadeny strom, dokáže s náletem lýkožrouta smrkového poradit. Přirozená obrana stromu spočívá v „zavaleni“ snubní komůrky mízou a zadušením brouka. Při přemnožení kůrovce však dochází k celoplošnému přerušeni lýka napadených stromů a následnému opadávaní kůry. Tím se přeruší tok živin z kořenové části stromu do koruny a zpět. Silně napadené stromy zasychají a hynou.
Pro kontrolu a obranu proti kůrovci se provádí řada opatření. Ke kontrolním zařízením patří: Lapák – je pokácený zdravý strom, odvětvený a přikrytý větvemi tak, aby došlo k pomalému vysychání kůry. Na takto připravený strom se láká kůrovec. Lapák je pravidelně kontrolován a musí se včas „asanovat“. („Asanace“ se provádí mechanicky oloupáním kůry, chemicky postřikem vhodným insekticidem, případně odvozem mimo les, pozn. aut.). V případě NP Šumava se k výrobě lapáků využívají pouze stromy závětrných a sněhových zlomů a vývratu, zdravé stromy se kácí pouze výjimečně.
Feromonový lapač – je zařízení k odchytu kůrovce. Zpravidla se jedná o plastovou transparentní nádobu obdélníkového tvaru s otvory. Do lapače je umístěn feromonový odparník. (Feromonový odparník je propustný sáček s knotem, napuštěný syntetickou látkou, která se odpařuje a je atraktivní pro kůrovce, pozn. aut.). Přilákaní kůrovci jsou chytáni do zásobníku ve spodní částí zařízení.
K obranným zařízením patří: Feromonový lapač – stejně jako v případě kontrolního zařízení, instalovaný ve větším množství.
Otrávený lapák – je vyroben jako lapák, před očekávaným náletem je ošetřen vhodným insekticidem a opatřen feromonovým odparníkem. Při dotyku brouka s otráveným lapákem dochází k jeho okamžitému usmrcení.
Otrávený lapák „trojnožka“ – je vyroben ze tři „kuláčů“ o délce 1 až 1,5 m, postavených do tvaru jehlanu. Každá trojnožka je opatřena feromonovým odparníkem. Kuláče jsou ošetřeny vhodným insekticidem, při dotyku brouka dochází k jeho usmrceni.
K 19. květnu letošního roku bylo na území Národního parku Šumava instalováno a položeno 468 kusů lapáků, 256 kusů otrávených lapáků, 2317 kusů trojnožek a 1825 kusu lapačů. Toto množství není konečné a bude se upravovat podle potřeby v rámci roku.
Libor Hošek, vedoucí odboru péče o lesní ekosystémy
