Horní tok Vltavy napájí voda ze slaťin
| Horní tok Vltavy napájí voda ze slaťin | |
|---|---|
| Author | Jan Schinko |
| Date | 2006-09-21 |
| Source | Právo |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Řeky a říčky na jihu Čech
Jeden z historických názvu Vltavy „Wilthahwa“ znamená volně přeloženo divokou řeku. Takovou je řeka jen v některých úsecích, například v oblasti Čertových proudu nebo pod Rožmberkem. Od pramene po Lenoru je sice Vltava rychlá, ale divoká není. Pod Lenorou je dokonce líná. Před napuštěním Lipna protékala protáhlým údolím pomalu, tvořila ramena a zákruty a u Horní Plané se zakroutila tak, že při pohledu z dálky vypadal její tok jako srdce. To bylo proslulé Srdce Vltavy. Jak dravá Vltava může být, zaleží hlavně na množství vody. Rekordní rozdíl v průtoku vody byl zaznamenán pod zámkem Hluboká. Za velkého sucha v roce 1934 tam proteklo pouhých 3,2 m3/sec a za povodně v roce 1954 naměřili průtok 670,3 m3/sec. Na horním toku je Vltava vydatná vždy. Sbírá vody ze slaťin, které nevysychají. Zpráva přijímá u Borových Lad Malou Vltavu, u Lenory vodnatou Řasnící, která ze slaťin přivádí ještě Častou a u Mrtvého luhů vydatnou Studenou Vltavu. Roční průměrný průtok u Vyššího Brodu se pohybuje mezi 8 až 14 m3/sec, v Českých Budějovicích pod ústím Malše je roční průměr 27,6 m3/sec. Vltava teče od Kvildy po vyšší Brod přibližně jihovýchodním směrem. Pod Vyšším Brodem se najednou směr toku láme a Vltava teče na sever, až do Mělníka. Ještě na začátku třetihor se Vltava pod Vyšším Brodem nelámala, ale tekla dál na jihovýchod do moře, které se rozprostíralo v údolí dnešního Dunaje. V té době bylo na území pánve od Vodňan přes České Budějovice k Třeboni jezero. Při alpínském vrásnění v třetihorách došlo v jižních Čechách k terénním zlomům a k vyklenutí pánvi, třetihorní jezero vyteklo směrem k Českým Velenicím do moře (podle jiných bádání vyteklo směrem k Vodňanům) a Vltava si prorazila cestu na sever. V mladších třetihorách již tekla směrem k severu jako dnes a v druhohorách si vyhlodala v krajině dnešní údolí (Rožmberské, Krumlovské, Dívčí kámen, Zvíkovské, Orlické atd.).
