Správci Šumavy dokončili chodník, který svede cesty na Boubín

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:42, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Správci Šumavy dokončili chodník, který svede cesty na Boubín |Author=Jan Běhavý, ČTK |Date=2006-11-13 |Source=ČTK |Gen…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Správci Šumavy dokončili chodník, který svede cesty na Boubín
Author Jan Běhavý, ČTK
Date 2006-11-13
Source ČTK
Genre tisk
Respondent

,


České Budějovice – Turisté mířící na vrchol šumavského pralesa Boubín se na něj od jara dostanou pouze po jedné přístupové cestě. Správci národního parku dokončili stavbu dřevěného chodníku, který zhruba v polovině kopce svede tři turistické trasy na vrchol 1352 metrů vysoké hory. Nová cesta má především ochránit zvířata a ulevit nynějším přístupovým cestám od náporu lidí. ČTK o tom dnes informoval mluvčí správy Národního parku a CHKO Šumava Radovan Holub.

Nový takzvaný poválkový chodník stál 392.000 korun. „Jde o strukturu schůdků, chodníku a plošin, které zajistí, že žádný z návštěvníků nebude muset vstupovat na lesní půdní povrch,“ uvedl vedoucí sekce CHKO Šumava Pavel Hubený. Kvůli chodníku se nebudou muset kácet stromy a nepoškodí ani mlází. Ochránci slibují, že nová trasa povede i zajímavější přírodou. Lidé budou moci vidět například i 250 let staré stromy, které jsou dnes zcela mimo turistickou cestu.

Více turistů přilákala na vrchol Boubína loni zpřístupněna dřevěná rozhledna. Věž se stala nejvýše položenou rozhlednou v Česku. Místo původních sta lidí denně nyní k rozhlédne vystoupá 500 až 1000 lidí, v létě někdy až 1500 turistů. Z původních metr a půl širokých chodníku lidé časem vyšlapali místy až 18 metrů široké pasy udusané země. Turistický ruch navíc zhoršil podmínky pro život některých chráněných druhu ptáků.

„Nejmarkantněji je to patrně u kosa horského či kulíška nejmenšího,“ podotkl Hubený. Kos horský se sice v době obsazování teritorií člověka moc nebojí, při výběru míst k hnízdění je ale náročnější a schopnost vyvedení mláďat se při částem rušení u něj výrazně snižuje. „A tak z 15 až 18 párů, které se v dubnu chystají k hnízdění, úspěšně vyvede mláďata jen jeden, maximálně dva páry,“ dodal Hubený.

Národní přírodní rezervace Boubínský prales je nejznámějším chráněným územím v Česku. Patří k nejstarším lesním rezervacím v Evropě. Neleží sice v šumavském národním parku, ale patří k nejnavštěvovanějším místům.