K vrcholu Boubína vede nový přístupový chodník

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:42, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=K vrcholu Boubína vede nový přístupový chodník |Author=Českobudějovický deník |Date=2006-11-15 |Source=Českobudějovic…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


K vrcholu Boubína vede nový přístupový chodník
Author Českobudějovický deník
Date 2006-11-15
Source Českobudějovický deník
Genre tisk
Respondent

Turisté mířící na vrchol šumavského pralesa Boubín se na něj od jara dostanou pouze po jedné přístupové cestě. Správci národního parku dokončili stavbu dřevěného chodníku, který zhruba v polovině kopce svede tři turistické trasy na vrchol 1352 metrů vysoké hory. Nová cesta má především ochránit zvířata a ulevit nynějším přístupovým cestám od náporu lidí. Informoval o tom mluvčí správy Národního parku a CHKO Šumava Radovan Holub.

Nový takzvaný poválkový chodník stal 392 000 korun. „Jde o strukturu schůdků, chodníku a plošin, které zajistí, že žádný z návštěvníků nebude muset vstupovat na lesní půdní povrch,“ uvedl vedoucí sekce CHKO Šumava Pavel Hubený. Kvůli chodníku se nebudou muset kácet stromy a nepoškodí ani mlází. Ochránci slibují, že nová trasa povede i zajímavější přírodou. Lidé budou moci vidět například i 250 let staré stromy, které jsou dnes zcela mimo turistickou cestu.

Více turistů přilákala na vrchol Boubína loni zpřístupněna dřevěná rozhledna. Věž se stala nejvýše položenou rozhlednou v Česku. Místo původních sta lidí denně nyní k rozhlédne vystoupá 500 až 1000 lidí, v létě někdy až 1500 turistů. Z původních metr a půl širokých chodníku lidé časem vyšlapali místy až 18 metrů široké pasy udusané země. Turistický ruch navíc zhoršil podmínky pro život některých chráněných druhu ptáků.

„Nejmarkantněji je to patrně u kosa horského či kulíška nejmenšího,“ podotkl Hubený. Kos horský se sice v době obsazování teritorií člověka moc nebojí, při výběru míst k hnízdění je ale náročnější a schopnost vyvedení mláďat se při částem rušení u něj výrazně snižuje. „A tak z 15 až 18 párů, které se v dubnu chystají k hnízdění, úspěšně vyvede mláďata jen jeden, maximálně dva páry,“ dodal Hubený.

Národní přírodní rezervace Boubínský prales je nejznámějším chráněným územím v Česku. Patří k nejstarším lesním rezervacím v Evropě. Neleží sice v šumavském národním parku, ale patří k nejnavštěvovanějším místům.

Kvůli chodníku se nebudou muset kácet stromy a nepoškodí ani mlází. Ochránci slibují, že nová trasa povede i zajímavější přírodou.