Nedej se! Opět se po deseti letech rozhořel v jeho hvozdech boj o likvidaci známého brouka, lýkožrouta smrkového

Nedej se! Opět se po deseti letech rozhořel v jeho hvozdech boj o likvidaci známého brouka, lýkožrouta smrkového
Author	ČT
Date	2009
Source	ČT
Genre	televize
Respondent	Miloš Zeman, Hana Šantrůčková, Miroslav Svoboda, František Pelc, Jaromír Bláha, František Krejčí, Jakub Hruška, Tomáš Jirsa, Jaroslav Vrba, Vladimír Just, Miroslav Krejča

ČT 2, Nedej se!

• Národní park Šumava. Opět se po deseti letech rozhořel v jeho hvozdech boj o likvidaci známého brouka, lýkožrouta smrkového. Na půdě Jihočeského krajského úřadu vznikla totiž petice s názvem Zachraňte Šumavu. Ta sdružuje kritiky probíhajících přírodních procesů v národním parku a prosazuje zásahy proti kůrovci i v bezzásahových zónách. Ikonou této snahy se stal bývalý premiér Miloš Zeman, který 5. září, tedy ještě před zrušenými volbami, uspořádal okázalou vycházku za podle jeho názoru zničenou šumavskou přírodou na Plešné jezero. Ptali jsme se proč?

Miloš Zeman, Zachraňte Šumavu

Tak, já jsem především byl kritizován za přelet vrtulníkem, pod heslem, že z vrtulníku se toho mnoho nevidí. Samozřejmě, že to není pravda. Z vrtulníku vidíte hodně. Ale přijal jsem argument, že bych se kromě toho měl projít Šumavským národním parkem i pěšky a že bych si měl zejména všimnout zmlazování lesa. Nuže dobrá. Já jsem si všimnul nejenom zmlazování lesa, ale všimnul jsem si i holosečí a dalších věcí, při své asi tříhodinové cestě na Plešné jezero. A toto jezero samo, pane redaktore, bylo ještě před dvěma roky obklopeno krásným zeleným lesem. Dneska, když se tam podíváte, jsou tam samé uschlé rezavé smrky. Takže, řekl bych vám, že můj dojem je po dnešní cestě ještě horší, než z toho vrtulníku, protože jsem viděl to, co jsem z toho vrtulníku opravdu neviděl.

• A jak hodnotí vycházku a spor kolem kůrovce zúčastnění vědci.

Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Já si myslím, že to je spor neexistující, že to je spor předvolební, volební a politický a kdyby nechali Šumavu Šumavou a dali přírodě čas, aby mohla Šumavu obnovit, tak by bylo všechno v pořádku. Dnešní procházka jasně ukázala, že lesníci, přírodovědci i odborníci, kteří lesu rozumí, jsou za jedno v názoru, že obnova Šumavy je možná.

Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze

Dle mého názoru je ten současný spor vyvolaný tím, že máme krátce před volbami a někteří politici chtějí Šumavu využít k tomu, aby se zviditelnili na veřejnosti. To si myslím, že je hlavní podstatou tadytoho sporu, protože většina těch odborných problémů je vyřešená.

Miloš Zeman, Zachraňte Šumavu

Nechci o tom dlouze mluvit, ale ten základní problém je tento. Když proti kůrovci nezasáhnete v raném stádiu, když se naivní dívky budou přivazovat ke stromům, takže ty tři stromy se možná dočasně zachrání, ale tisíc dalších stromů bude zničeno kůrovcem, tak pak už následuje skutečná kalamita a žádné zmlazování to nezachrání, protože dobrý les má být vícegenerační. Jako v rodině. Máte mít dědečka, babičku, tatínka, maminku a děti. Zmlazování znamená, že tam necháte pouze děti. Ty mladé stromky, které tam většinou vyrostly ještě dávno před tím, než jejich starší bratry napadl kůrovec. No a díky tomu ten les budoucí za padesát, za šedesát let, pokud se toho dožijeme, nebude vícegenerační a nebude tak krásný, jak krásná byla minulá Šumava.

RNDr. František Pelc, náměstek ministra MŽP

Není to pravda. Právě ten proces je poměrně komplikovaný a v těch plochách, kde jsou původní smrčiny, dochází při té fázi rozpadu k velmi unikátnímu jevu, že na části těch proschlých porostů nebo opticky mrtvých pro běžné návštěvníky, je velmi husté zmlazení. Na části je zmlazení řidší a na části prostě to zmlazení není a to je první předpoklad, který zakládá to, že tam nevznikne stejnověký les, protože to dorovnávání bude probíhat v průběhu desítek let a výsledek bude to, že zde vznikne mozaika, strukturovaně daleko bohatší, než jsou současné smrkové lesy, která do budoucna bude daleko předpokladem větší stability, ať už bude klimatická změna výraznější nebo ne.

Miloš Zeman, Zachraňte Šumavu

Já jsem měl s sebou také vědce, včetně profesorů, měl jsem s sebou dva ministry životního prostředí, pana Bendu a pana Kužvarta, mimochodem z protilehlých politických stran, ale v tomto názoru se naprosto shodují. Vážím si i celkem asi tří set lidí, kteří nás na ten vrch na Plešné jezero doprovázeli. A z těch tří set lidí, bych si troufal odhadnout, že zhruba dvě stě osmdesát bylo toho názoru, včetně starostů šumavských obcí, že se na Šumavě stal zločin.

Turisté v NP Šumava

My sem jezdíme každý rok s manželkou. Máme Šumavu strašně rádi. A jestli někdo říká, že je Šumava zničená, tak to teda není pravda. Šumava je krásná. Turistů je tady čím dál víc, ne míň. A obzvlášť teda tady v tomhletom prostoru zrovna, že jo, protože lidi jsou strašně zvědaví na to, jak to tady vypadá. Pravda to není.

No, je to strašný, ale na druhou stranu je vidět, že teda ta příroda má úžasnou schopnost regenerace, takže věřím tomu, že zase, já nevím, za patnáct, za dvacet let, to zase bude zalesněný.

Láká mě to, vidět to tady a poznat tady tu krajinu. Vnímám to tak, že příroda si s tím poradí sama a jsem rád, že se obnovuje ta krajina.

Miloš Zeman, Zachraňte Šumavu

Podívejte se, proti vedení Šumavského národního parku se objektivně, a to se málokomu podaří, postavila místní samospráva. Já jsem tady mluvil téměř se všemi starosty a zastupiteli. Postavila se krajská samospráva, nejenom Jihočeský, ale i Západočeský kraj. Postavilo se centrální vedení státu, včetně prezidenta, včetně politických stran, takže, myslím si, že se málokdy komu podaří, aby měl proti sobě, díky své činnosti, tolik protivníků, jako má současné vedení Šumavského národního parku.

MVDr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha

Pan Zeman říká, že všichni politikové a místní a všichni a všechny místní obce jsou proti národnímu parku. Průzkum veřejného mínění v Jihočeském kraji v loňském roce však docela jasně ukázal, že tomu tak úplně není, že veřejnost národní park plně podporuje, tam byla ta preference téměř devadesáti procentní, tuším, a většina lidí i souhlasí s tím, že se velká část nebo část národního parku v těch jádrových oblastech ponechá přírodě i s tím, že se tam prostě přemnoží kůrovec, tak jako to po tisíciletí se stávalo, že se to území obnoví prostřednictvím prostě kůrovce a následné obnovy tak, jako to chodilo dříve.

František Krejčí, ředitel NP Šumava

Já musím říct, že naši oponenti jsou samozřejmě v menšině a jsou daleko lépe slyšet, než naši přívrženci. A to platí jak o politicích, tak o místních lidech, tak i o příznivcích z celé České republiky. A osobně jsem ani nic takového nezažil, že bych někde nebyl vlastně vyslyšen při našich jednáních s obcemi, s kraji, naopak si myslím, že my se snažíme vést odborně a věcně správný dialog, jak na úrovni obcí, tak na úrovni krajů a občas se snaží na tomto dialogu někdo parazitovat.

RNDr. Jakub Hruška, CSc., předseda vědecké sekce Rady NP Šumava

Ve střední Evropě panuje taková představa, že les se musí pěstovat, protože máme jako středoevropani zakódovaný ten stoletý smrkový les, ten chrám, který je ale zcela umělým výtvorem lesnictví posledních dvou století. To, že přirozený les, i částečně mrtvý, že se v něm vyskytují staré mrtvé stromy, že v něm je padlé dřevo, že tam je zmlazení, kterým se nedá projít, se dnešnímu člověku středoevropskému příčí. A já si myslím, že to je jeden z těch problémů, proč Národní park Šumava má takových iracionálních nepřátel, protože český člověk na to prostě není zvyklí. Nic jiného v tom není. Je potřeba to vysvětlovat, vysvětlovat a vysvětlovat, že les roste bez lesníků, protože byl tady před tím, než člověk vůbec sem přišel a že bude i po lesníkách a že to, že ponecháme část Národního parku Šumava, asi jednu třetinu, samovolnému vývoji, není žádný zločin, žádná ekonomická ztráta, protože si pořídíme konečně kus lesa, který se sám ze sebe spontánně vyvíjí. Takový les nikde ve střední Evropě dneska nemáme.

• To si lze ověřit především v nejvyšších klimatických pásmech. Toto je holina vytvořená v roce 1995 při zásazích proti kůrovci za ředitele Ing. Žlábka. Jenom přes cestu je současný suchý les. Na první pohled je zřejmé, kde se lesu daří. Zatímco na 14 let staré holině v podstatě nic neroste, suchý les je plný prvků mladého zdravého lesa. Do těchto partií zastánci zásahů proti kůrovci ale nezašli a tak jsou stále přesvědčeni, že je třeba les léčit i v osmém klimatickém stupni motorovou pilou.

RNDr. Jakub Hruška, CSc.,předseda vědecké sekce Rady NP Šumava

Les se léčit nemusí, protože les tady byl, jak už jsem říkal, před lesníkama a bude tady i po lesnících. To, že dneska většina středoevropských lesů je přeměněna na smrkové monokultury, které jsou ideální pro kůrovcové žíry, aby ty gradace vznikaly, to je technická záležitost a je to výsledek lesnictví za posledních dvě stě let.

• Dá se tedy říci, že za posledních dvě stě let přivedli lesníci svým hospodařením tu přírodu téměř k bankrotu?

No, to úplně ne. Ale velmi ji směřovali pouze na jednu cestu, na to hospodaření, aby z toho lesa dostali zejména ten technický výnos, zejména ty peníze, přizpůsobili ten les absolutně byznysu.

Kom:

• A k návratu do časů zisku na úkor přírody se hodí každý, byť falešný argument.

Ing. Tomáš Jirsa, senátor (ODS)

Současná Správa národního parku prvně zahájila ten experiment s bezzásahovostí a nyní jde k naprostému kácení v druhých zónách a na Šumavě se v současné době kácí nejvíc za posledních deset let. A myslím si, že Správa to nedělá dobře.

Doc. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Pochopitelně je to předmětem kritiky, protože tím, že přišel Kyrill, tak prostě jsou ty velké kůrovcové plochy, ze kterých vylétává brouk, a my jsme nikdy nezpochybňovali, že je potřeba v těch druhých zónách to tlumit. Podle informací, které park dával na poslední radě parku, na jaře, tak v loňském roce měli asi osmdesátiprocentní záchyt vlastně kůrovce v porovnání s průměrem lesů ČR, který je někde kolem padesáti procent.

Ing. František Krejčí, ředitel NP Šumava

Můžu říct, že jsme dostali dopis od Federace národních přírodních parků Evropy, že jsme byli vybráni a certifikování jako přeshraniční národní park s Národním parkem Bavorský les a prožili jsme určitý audit z toho Europarku, kde bylo auditováno i to, jestli máme společné nebo podobné managementy v obou národních parcích. Tímto auditem jsme prošli pozitivně, proto si příští týden jedeme převzít tento certifikát do Švédska na konferenci europarků. Tento certifikát potvrzuje to, že vlastně jsme po dvou letech naší práce dostali Národní park Šumava zpátky na výsluní evropských národních parků.

Ing. Tomáš Jirsa, senátor (ODS)

• Vy jste proti?

Tak, já se řídím českými zákony a Šumava byla vyhlášená Usnesením vlády jako národní park z nějakých důvodů, bohužel, tahle správa kácí na Šumavě několikanásobně víc než Žlábek a predikce je, že v těch druhých zónách, v těch pufračních zónách bude muset být vytvořeno několik tisíc hektarů holin a možná ty těžby půjdou do milionů kubíků dřeva. To je prostě daň za bezzásahovost a mně přijde, že to je daň velká.

RNDr. František Pelc, náměstek ministra MŽP

V bezzásahovém území, které pokrývá zhruba třicet procent plochy národního parku a je pokryto stanovišti přirozených smrčin, ať už ty smrčiny tam jsou kulturnějšího nebo přirozeného charakteru, jsme dospěli k názoru, že nejlepší způsob je nezasahovat, případně používat určité houbové patogeny k eliminaci kůrovce. Ve zbytku národního parku, to jsou zhruba ty dvě třetiny, provádíme aktivní zasahování přípravou těch porostů na strukturovaně pestřejší porosty, které by měly být ekologicky stabilní. To je základní koncept a ten chceme držet. Není možné každé dva, čtyři roky tento koncept měnit. Kdo ho chce měnit, nechápe, že les potřebuje dlouhodobou strategii obhospodařování. Včera skončila celoevropská konference o ochraně biodiverzity, kde se sešlo více jak dvanáct set předních evropských vědců, kteří se zabývají problematikou ochrany přírodního prostředí a biodiverzity a oni ten náš přístup plně ztvrdili a naopak varovali před tím, aby se v těch nejcennějších částech národního parku zasahovalo, protože by to znamenalo ohrožení přirozené biodioverzity.

Miloš Zeman, Zachraňte Šumavu

Mně jeden rakouský expert právě dnes a pan exministr Benda to potvrdil, sdělil, že jak Bavorsko, tak Rakousko, se rozhodly zastavit tento neodpovědný experiment. To znamená nezasahování do takzvaných bezzásahových zón a já se domnívám, že z tohoto hlediska platí, že když nějaký experiment vede ke zničení krásného lesa, tak je ho zapotřebí zastavit a ne si hojit vlastní prestiž tím, že budu sebe i druhé přesvědčovat, že tomu tak není.

Vladimír Just, publicista

Tak tenhle názor, že Bavoři přešli na strategii kácení je naprostý nesmysl a je to účelově šířená lež. A panu Zemanovi to bylo na místě několikrát zopakováno. Já jsem pana Zbytka i pana Zemana pozval přes Modrý sloup, možná půjdu i s nima, nevím, ať vidí, jak bude vypadat Šumava za třicet let, protože tam už začali před třiceti lety plus mínus, a tam se nemění nic. To je účelová lež a není to pravda. Ale zmlazení je i u nás. Například celý ten hřeben na Modravsku je bezzásahový už řadu let. A u jezer? Plešné jezero je příklad zmlazení také a taky jsme v něm byli a pan Zeman to tam na místě viděl. Ale samozřejmě, že z dálky, než si to projde dovnitř, to vypadá velmi velmi špatně a uschle. Vypadá zhruba tak, jako u Prášilského jezera v roce 1997. Ta situace tam nejprve vypadala velmi bezútěšně, hlavně z dálky. Když se přírodě dala šance, tak po několika málo letech to zmlazení je tam evidentní a dnes ta situace vypadá tímto způsobem. Je zcela evidentní a nemám jediný důvod proto nevěřit tomu, že by u Plešného jezera ta situace nebyla velmi obdobná. Kdekoliv na Šumavě v těchto nadmořských výškách dáme přírodě pokoj, ona je opravdu chytřejší, než jsme my.

MVDr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha

My jsme dělali anketu mezi turisty loni přímo u Plešného jezera a ty výsledky ukázaly, že lidé, kteří do parku chodí jako návštěvníci, tak tento management také podporují. Je pravda, že části z nich se pohled na uschlé stromy nelíbí, ale otázka na to, zdali by doporučili v těchto oblastech kácet, tak to vyznívá tak, že spíše ne. A otázka na to, jestli by do takových oblastí, kde jsou suché stromy, šli nebo nešli, tak ukazují, že asi tři procenta návštěvníků ty suché stromy odradí od toho, aby do toho parku nešly. Kdežto při otázce, zdali odradí stejným způsobem pohled na holiny, tak sedmnáct procent návštěvníků odpovědělo, že do těch míst, kde jsou holiny, chodit nechtějí.

Ing. Bc. Miroslav Krejča, CSc.,senátor (ČSSD)

Já jsem jeden z těch, kdo ještě před několika málo měsíci, cirka před rokem, hřímal, zastavte obludný experiment ve vztahu bezzásahovosti na Šumavě. Za tu dobu jsem mluvil s mnohými lidmi, navštívil mnoho míst, prošel a projezdil podstatnou část Šumavy a musím přiznat to, že věřím současnému vedení parku a současnému vedení Ministerstva životního prostředí, že ví, co dělají a že to myslí dobře.

• Co vás přesvědčilo?

Viděl jsem tam místa, o kterých se hovoří, jak jsou katastrofální. A já když přišel na to místo samé, tak jsem viděl, že samozřejmě je tam nějaká zkáza, je tam nějaká smrt, ale vedle toho je spousta nového života. A to je to podstatné.

Kom:

• Nakonec se ukázalo, že pan Zeman pro naší kameru vědomě lhal. Přesto si pan expremiér s sebou na Plešné jezero přivedl lidi, kteří tuto lež pro veřejnost opět velmi věrohodně prezentovali. Ani další argumenty pana Zemana nemají hodnotu pravda.