Lokality lesů s největším postižením kůrovce

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:43, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Lokality lesů s největším postižením kůrovce |Author=Lucie Výborná, Blanka Číhalová |Date=2009-10-09 |Source=ČRo |Ge…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Lokality lesů s největším postižením kůrovce
Author Lucie Výborná, Blanka Číhalová
Date 2009-10-09
Source ČRo
Genre rozhlas
Respondent Jiří Bílý, Ladislav Půlpán

Lucie Výborná, moderátorka

  • Kůrovec se letos začal podle odborníků líhnout o víc než dva týdny dříve než vloni. Někde se narodily dokonce 3 generace, a ta poslední se díky teplému počasí má možnost ještě stále vyvíjet. S broukem bojují všichni vlastníci lesů. Od soukromníků až po stát. Resort zemědělství letos opět situaci celé léto monitoroval z letadla.

Jiří Bílý, oddělení ochrany lesů ministerstva zemědělství

Letos se uskutečnilo 72 letů, zhruba se jedná o rozsah 120 hodin.

Blanka Číhalová, redaktorka

  • Tolik letových hodin strávili letos majitelé lesů ve žluté Cessně, ze které viděli, co v jejich rozlehlých lesích způsobil kůrovec. Vysvětlil Jiří Bílý z oddělení ochrany lesů ministerstva zemědělství.

Jiří Bílý, oddělení ochrany lesů ministerstva zemědělství

Pravidelně se vracíme na lokality s největším postižením kůrovcem z důvodu živelných kalamit, třeba orkán Kyrill, jedná se o Jihočeský kraj, Plzeňský kraj. Vracíme se i na Moravskoslezský kraj. A potom se jedná o lokality postižené vichřicí Ivan z června loňského roku, a to je Ledečsko.

Blanka Číhalová, redaktorka

  • Tahle malá Cessna se vrátila i na jih Čech, nad Novohradské hory a Šumavu.

Ladislav Půlpán, Lesy České republiky

Směr Nový Hrady, potom dolů na Vyšší Brod a Kašperský hory. Nejvíc kůrovce bude v Třeboňské pánvi. Nicméně ani tam nečekáme, že by tam byly velké problémy.

Blanka Číhalová, redaktorka

  • Popisuje mi před letem svoje očekávání Ladislav Půlpán z Lesů České republiky. Do kabiny se nás sedá celkem 5 a pilot. Jsou tady Vojenské lesy a statky, Lesní ochranná služba a Lesy České republiky. V malé kabině je horko. Sluchátka s mikrofonem na dorozumívání s pilotem dostali jenom dva pasažéři, zbytek musí posunkovat nebo hodně křičet. Letadlo se občasným zhoupnutím blíží k Žofínskému pralesu. Ten hodně zajímá Ladislava Půlpána z Lesů České republiky, který se v letadle tísní vedle mě.

Ladislav Půlpán, Lesy České republiky

Pod námi je Žofínský prales, což je vlastně nejstarší rezervace v České republice, starší než Boubín, a převážně je listnatá, nicméně smrků je tady také spousta. A také je tady asi nejvíc kůrovce, co uvidíme u Lesů České republiky, ale je to součást pralesa, kde se v podstatě celou dobu od vyhlášení vůbec nezasahuje. Takže tam to necháváme být a soustředíme se na hranice s pralesem tak, aby se nám nerozšířil kůrovec do normálních obhospodařovaných lesů.

Blanka Číhalová, redaktorka

  • Letíme dál kolem Rožmberka až k Lipnu. Vzduch houstne a napětí stoupá. Šumava s kůrovcem bojuje také, přesto zůstává plná suchých stromů. Ladislav Půlpán z Lesů České republiky chce vědět, jestli kůrovec z bezzásahových zón národního parku ohrožuje státní lesy, které s nimi sousedí. Po hodině a půl se vracíme na letiště v Hosíně.

Ladislav Půlpán, Lesy České republiky

Viděli jsme spoustu zeleného lesa, takže dojem je víceméně dobrý. Samozřejmě, že lokálně jsou problémy, ale nejsou tak závažné, aby se nedaly velmi rychle vyřešit.

Blanka Číhalová, redaktorka

  • Hodnotí stav lesů, které spravují Lesy České republiky Ladislav Půlpán. Nejvíc ho zajímaly porosty v sousedství Národního parku Šumava.

Ladislav Půlpán, Lesy České republiky

Je to oblast Strážného a Radvanovického kopce, které jsou nachýlené k hranicím parku, a tím pádem se dá očekávat, že kůrovec se bude šířit i směrem ven z parku.

Blanka Číhalová, redaktorka

  • Na to, jaké ohrožení kůrovcem bylo letos, čekají Státní lesy podle Ladislava Půlpána příští rok zlepšení, a to zhruba o třetinu. Blanka Číhalová, Radiožurnál.