Co je MaB a Biosférická rezervace?

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:43, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Co je MaB a Biosférická rezervace? |Author=Alois Pavlíčko |Date=2009-10-15 |Source=TZ NPŠ |Genre=tisk |Respondent= }} Šumav…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Co je MaB a Biosférická rezervace?
Author Alois Pavlíčko
Date 2009-10-15
Source TZ NPŠ
Genre tisk
Respondent

Šumava se stala biosférickou rezervací 27. března 1990 (tedy ještě před vyhlášením národního parku) na ploše 1670 km2 a získala zřizovací diplom UNESCO se sídlem v Paříži.

Zasedání a seminář

„Návrh nového konceptu biosférických rezervací ČR“ hostí v Šumavském Stožci ve dnech 15. –17.10.2009 právě Šumava a podle programu budou diskutována ve vztahu k přírodě společensky ožehavá témata.

MaB je mezinárodní program, zaměřený na mezioborovou spolupráci při studiu vzájemných souvislostí a zpětných vazeb mezi člověkem a prostředím i při zpracování výsledků výzkumu pro různé úrovně uživatelů ve sféře plánování a rozhodování a v oblasti ekologické výchovy. Tento racionálně koncipovaný mezivládní program ekologické spolupráce v planetárním měřítku byl vyhlášen v roce 1970 na generální konferenci UNESCO. Dostal jméno Man and Biosphere (Člověk a biosféra) a jeho akronym MAB se poté stal symbolem integrovaného přístupu v ochraně přírody a v péči o kvalitu životního prostředí. V úvodním prohlášení příslušného dokumentu (UNESCO 1971) se uvádí, že MAB má za cíl „rozvinout v rámci přírodních a socioekonomických věd základnu pro racionální využívání přírodních zdrojů biosféry a pro zlepšení vztahů mezi člověkem a přírodním prostředím; předpovídat důsledky dnešních aktivit na zítřejší svět a tím posilovat lidskou schopnost účinně hospodařit s přírodními zdroji biosféry.“ Před čtvrtstoletím šlo o zcela novátorský akcent na spolupráci a výzvu k odpovědnosti za budoucnost Země. Pojem biosféra, ač koncipovaný Vernadským již ve třicátých letech, se konečně stal běžnou součástí slovníku přírodovědců, sociologů i politiků.

V České republice jsou součástí projektu biosférické rezervace Bílé Karpaty, Krkonoše, Křivoklátsko, Dolní Morava, Šumava a Třeboňsko.

Alois Pavlíčko, referent oddělení mezinárodních a právních vztahů, Správa NP a CHKO Šumava