Klaus je pro zdravou Šumavu

Klaus je pro zdravou Šumavu
Author	Lenka Zimmelová
Date	2009-08-28
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Prezident včera jako první podepsal petici Jihočeského kraje. Podpořil tím aktivity hejtmana Zimoly

Šumava – Čekat na zázrak není možné. Šumava potřebuje rychlý zásah proti kůrovci. Prezident Václav Klaus včera jako první podepsal petici Jihočeského kraje Za zdravou Šumavu. Podpořil tím stanovisko samosprávy, která žádá ministerstvo životního prostředí, aby okamžitě zřídilo k situaci v národním parku krizovou pracovní komisi. Jinak na Šumavě kvůli lýkožroutovi vyhlásí stav nebezpečí.

„Jsem na straně zdravého rozumu. To, co se děje a co nám předvádějí naši Zelení a jejich spřátelená ministerstva, je pro mě nepřijatelné a hloupé.Úkolem každého rozumného člověka je se proti tomu postavit,“ řekl krátce po podpisu Klaus. Postup jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly označil za zajímavý a inspirativní. „Vyhlášení nějakého kalamitního stavu, který by umožnil dělat nutné zásahy, považuji za potřebné. Čekat donekonečna není možné,“ dodal Klaus. Stejně jako on může petiční archy podepsat i veřejnost na budějovické výstavě Země živitelka v pavilonu F3. Její text najdou i na stránkách www.kraj-jihocesky.cz.

Podle svých posledních vyjádření se ministr životního prostředí Ladislav Miko k sestavení krizové komise nemá. „Kůrovec je plně pod kontrolou a zasahujeme proti němu přesně podle plánu. Pokud by i do nejvyšších partií Šumavy vjela těžká technika, znamenalo by to v konečném důsledku ohrožení samotné existence národního parku,“ varoval naopak Miko. Podle něj jsou úvahy představitelů Jihočeského a Západočeského kraje o vyhlášení stavu nebezpečí na Šumavě nesmyslné, protože se s lýkožroutem potýkají lesníci v celé republice i střední Evropě.

To si ale Zimola nemyslí. „Pokud se ministerstvo bude chovat jako doposud,bude stav nebezpečí na Šumavě vyhlášen během několika dnů, maximálně týdnů. Jsem rád, že nás prezident podpořil,“ uvedl Zimola. Spolu se svou kolegyní ze západočeského kraje Miladou Emmerovou si hejtman Zimola nechal zpracovat odborný posudek situace ve druhých zónách parku. Výsledky expertizy zveřejnil na mimořádné tiskové konferenci v neděli. Na ní mimo jiné zaznělo, že opatření proti kůrovci jsou neúčinná. Proti tomu se ale vedení šumavského parku ohradilo. „Na významné části ponechané samovolnému vývoji masivně vzniká nový les. Potvrdilo to sčítání v roce1998 i vloni,“ podotkla tisková referentka správy parku Jana Zvettlerová.

Plochy se soušemi prý nyní na Šumavě tvoří zhruba dvě procenta z celkové výměry parku, která dosahuje 68 tisíc hektarů. Prezident Klaus se na stranu těch, kteří volají po zásahu proti lýkožroutovi na Šumavě, postavil už několikrát. Například před čtyřmi lety při návštěvě kraje k nápadu rozšiřovat bezzásahová území řekl: „Hledat koncepci parku podle amerického kontinentu, či dokonce afrických stepí a pokoušet se vrátit divočinu do míst po staletí lidmi kultivovaných, není správný směr.“ Vloni v září kvůli situaci na Šumavě vyčinil při vernisáži pražské výstavy fotografií Zachraňme Šumavu bývalému ministrovi životního prostředí Martinu Bursíkovi. Ideologie jeho ministerstva podle prezidenta považovala člověka za škůdce přírody, a ne za její součást. „Všichni musíme říkat, že jsme součástí přírody. Nejsme méně než zajíc, žába či kůrovec,“ prohlásil Klaus. Jak slíbil, tak udělal Tím, že včera podepsal petici Jihočeského kraje Za zdravou Šumavu v podstatě naplnil svůj slib, který dal vloni při oslavách národních dožínek na Zemi živitelce tehdejšímu hejtmanovi Janu Zahradníkovi. I on spolu s dalšími politiky a starosty prosazoval v národním parku zásah proti lýkožroutovi. „Boje o Šumavu jsou vedeny velmi špatným způsobem. Připište si mě, až budete dělat nějakou petici. Já s vámi budu spolupracovat,“ sdělil téměř přesně před rokem v Budějovicích Klaus.

Napište nám Své názory na to, jak postupovat na Šumavě, piště do úterý 1. září na redcb@mfdnes.cz. Nejzajímavější postřehy zveřejníme ve středu.

Kůrovcová situace v Národním parku Šumava

Vloni zde kůrovec napadl 240 tisíc metrů krychlových smrku. Z toho polovina byla ponechána svému osudu v takzvaných bezzásahových územích. Letos experti počítají se 230 tisíci metrů krychlových napadených stromů, z toho 130 tisíc bude v místech bez zásahu. Ta také tvoří 20 procent celé rozlohy parku. Na zbytku se proti lýkožroutovi zasahuje.