Horské smrčiny se obnovují samy

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:44, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Horské smrčiny se obnovují samy |Author=Pavel Orholz |Date=2009-01-24 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent= }} Správa Náro…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Horské smrčiny se obnovují samy
Author Pavel Orholz
Date 2009-01-24
Source Právo
Genre tisk
Respondent

Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava to dokazuje v projektu

Bez zásahu lidské ruky se přirozeně samy obnovují horské smrčiny v nejvyšších oblastech Šumavy. V letech 1994 až 1998 je zasáhla kůrovcová kalamita, ale od té doby se každoročně zvyšuje nárůst nových stromků a v současné době je pětkrát vyšší, než by stačilo na vznik nového lesa. Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava to dokazuje v projektu s názvem Nové zprávy ze světa lesních samot.

„Máme metodologii, se kterou můžeme dokázat přirozenou obnovu lesa na nejvýše položeném souvislém národním platu – Modravských pláních. Můžeme tedy jednoznačně prokázat, že tyto horské smrčiny se obnovují samy, bez vnějších zásahů,“ sdělil Právu ředitel šumavského národního parku František Krejčí. Poznamenal, že v horských smrčinách je fáze rozpadu doprovázena stadiem obnovy, kdy při prosvětlení a proteplení porostů nastupuje masivní přirozené zmlazení.

Již v roce 1998 proběhlo šetření obnovy lesa zajištěné plzeňským Lesoprojektem. Na stejném místě potom zkoumali i zaměstnanci parku v roce 2008. Na stejném území bylo spočteno v průměru 2500 smrčků na jeden hektar. Výsledky obou měření dokázaly, že počet životaschopných stromků je i po deseti letech působení přírodních projektů dostatečný pro zajištění obnovy horské smrčiny a všech jejích složek i funkcí. „Nemusíme mít obavy o budoucnost horských smrčin na Šumavě,“ prohlásil Krejčí. Poznamenal, že způsob postupného nestejnoměrného zarůstání sledovaného na Modravských pláních je zárukou toho, že zde nebude vznikat stejnověký les. Vývoj nového zmlazení po deseti letech odpovídá přirozené úmrtnosti v důsledku konkurence a působením drsného klimatu. „Uvedená čísla jsou velmi uklidňující, neboť už 500 hektarů smrčiny by bylo zárukou pro vznik nového lesa. Tuto přibližně tisíc hektarů velkou plochu můžeme vyjmout ze seznamu ploch se soušemi,“ dodal Krejčí.