Úloha stromů a psů v politice
| Úloha stromů a psů v politice | |
|---|---|
| Author | Alexandr Mitrofanov |
| Date | 2009-01-30 |
| Source | Právo |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Senátorka Jiřina Rippelová a senátor Tomáš Jirsa zveřejnili včera v Právu společný článek zabývají se nebezpečím, které podle nich hrozí šumavské přírodě. Senátorka pochází z ČSSD a senátor z ODS. Co brání dvěma ctihodným zástupcům lidu, aby projevili zájem o přírodu? Stejně tak nedávno nic nebránilo ve společném úsilí dvěma poslancům, z nichž jeden, Jeroným Tejc, byl ze soc. dem. a druhý, David Šeich, reprezentoval ODS. Spojili se rovněž ve jménu ušlechtilé věci. Navrhli zavedení plošného čipování pro všechny psy a jejich centrální registraci, ze které by se dalo zjistit, zda zvíře někdy v minulosti pokousalo nebo jinak zranilo člověka. Zdraví šumavských lesů a psů, to jsou z hlediska velké politiky zanedbatelné průsečíky zájmů ČSSD a ODS.
V těch patrech, kde se určuje vztah k největšímu rivalovi, dnes – a vlastně dlouho už – zuří slovní válka, ve které jsou povoleny téměř všechny nechutnosti. Kdepak stromy nebo zvířata. Ty čisté tvory by sekání a štěkání, které zaplnilo komunikační prostor mezi Lidovým domem a Jánským vrškem, upřímně vyděsilo. Zůstane tak navždy? Můžeme se domnívat, že ne. Kdyby člověk věřil zásadovosti stran, žil by v přesvědčení, že mezi ČSSD a ODS nemůže vzniknout blízká spolupráce. Nikoli kvůli záchraně Šumavy nebo centrální registraci psů, ale ve jménu dělby moci v tomto státě. Ale opoziční smlouva v minulosti a koalice v řadě krajů v současnosti vypovídají o opaku. A téměř příkladná spolupráce ministra spravedlnosti z ODS se soc. demokraty nad novou kodifikací trestního práva ukazuje, že existuje výjimka z každého pravidla.
Průzkumy veřejného mínění stále signalizují, že dvě menší strany, lidovci a zelení, se potácejí nad propastí. Příliš blízko je prokletá hranice pěti procent. Kdyby se tyto prognózy naplnily, může se stát, že po příštích volbách do Sněmovny zasednou do poslaneckých lavic zástupci všehovšudy tří stran – ČSSD, ODS a KSČM. Levicové spojenectví je sice věc, s níž řada sociálních demokratů už přišla v krajských radách, ale rozbalit to naplno v centrální vládě si jen tak netroufnou ani největší levičáci v sociální demokracii. Pak by přicházela v úvahu spolupráce s ODS. Kdyby se musela zdůvodňovat, jako pomocný argument by mohla posloužit tíživá atmosféra způsobená globální krizí. Velké koalice jsou přece z definice určeny právě na překonávání tak velkých potíží v životě národa, že ideologické rozmíšky musí načas stranou. Pokud by se na začátku bývalí rivalové rozhlíželi a nevěděli, jak rozjet spolupráci, pomohly by nitky z minula. Nejen trestní zákoník, ale též šumavské stromy a registrovaní pejskové.
