Škoda je 33 miliard, tvrdí znalec

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:44, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Škoda je 33 miliard, tvrdí znalec |Author=Marek Pokorný, Petr Weikert |Date=2009-09-08 |Source=Hospodářské noviny |Genre=ti…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Škoda je 33 miliard, tvrdí znalec
Author Marek Pokorný, Petr Weikert
Date 2009-09-08
Source Hospodářské noviny
Genre tisk
Respondent

Případnou odpovědnost za kůrovcovou kalamitu vyšetřuje policie. Obce, které vlastní okolní lesy, budou chtít po parku odškodné.

Spor o to, zda je na Šumavě kůrovcová pandemie a jak jí případně čelit, už není jen mezi odborníky a politiky, ale zasáhla do něj i policie. Ta totiž šetří, zda šlo současné „explozi“ kůrovce zabránit. A kdo za ni případně může.

A policie bere případ vážně. Svědčí o tom i to, že si nechala vypracovat znalecký posudek. Soudní znalec Karel Simon dokonce škody, které kůrovec způsobil, odhadl na 20 až 33 miliard korun. Podnět policii, aby prošetřila, zda nešlo kůrovcové kalamitě zabránit a kdo je případně za to zodpovědný, dal loni na podzim bývalý provozní ředitel Vojenských lesů Ivo Vicena. Ten správě národního parku vyčítá především to, že v rámci „bezzásahovosti“ nechala po orkánu Kyrill předloni v lednu nevytěžených nejméně 140 tisíc kubíků dřeva a z nich se kůrovec rozmnožil.

Škody mohly být desetinové

„Nyní park nasazuje obrovskou techniku a těží, jak může. Ale to mělo přijít hned po orkánu,“ uvádí Vicena. Simon dává Vicenovi v posudku za pravdu. „Při řádné ochraně lesa, asanaci veškeré větrné kalamity, by bylo poškození jen desetinové,“ říká. „Ta ohromná gradace kůrovce je jednoznačně v důsledku ponechání bezzásahových zón,“ dodává.

Samotná policie nechce případ příliš komentovat. „Zatím sbíráme podklady, je předčasné říkat cokoliv,“ uvádí prachatický policejní rada Libor Pěronek – případem se ovšem nyní začal zabývat i odbor hospodářské kriminality Jihočeského kraje. A policie si například minulý týden vyžádala i zprávu komise jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly, který na jejím základě pohrozil, že vyhlásí na Šumavě stav nebezpečí.

„Ta čísla jsou nesmyslná, absolutně neprůkazná,“ odmítá posudek ředitel Národního parku Šumava František Krejčí. Podobně s kůrovcem prý válčí i další státy, kterými se před dvěma lety orkán Kyrill přehnal. „Nikdo nemůže přesně říct, že kdyby se vyklidilo těch 140 tisíc kubíků, že bychom teď museli těžit méně či více,“ dodává.

Spor o kůrovce se vede několik let, ovšem v posledních měsících vygradoval. Zatímco národní park i ministerstvo prosazují, aby se Šumava vypořádala s kůrovcem víceméně sama, jejich kritici tvrdí, že právě tím kůrovci nahrávají. A na stranu národního parku se zase postavili vědci, kteří se minulý týden účastnili v Praze Evropského kongresu biologie ochrany přírody. Ve svém písemném prohlášení uvedli, že zastavovat na Šumavě kůrovcovou kalamitu těžbou v horských smrčinách by byla chyba. Těžká technika a motorové pily by podle nich totiž zničily místní ekosystémy, v nichž jsou nesčetné druhy bakterií, hub, bylin i brouků. „Ztráta těchto druhů má nedozírné následky na celý ekosystém,“ stojí v dopise.

Zastánci kácení získali na svou stranu i Miloše Zemana. Ten v sobotu již podruhé v poslední době navštívil Šumavu, tentokrát na pozvání ředitele parku Krejčího. Nezasahování proti kůrovci označil bývalý premiér za neospravedlnitelné a argumentoval právě posudkem, který škodu na Šumavě hodnotí na 30 miliard korun. Ředitel Krejčí zopakoval, že Zemanem vyčíslená škoda je nesmysl. Také podle něj neplatí, že by vedení parku proti škůdci nebojovalo. „Na 20 procentech národního parku se nezasahuje proti kůrovci, na zbytku se zasahuje,“ vysvětlil Krejčí.

Budeme chtít odškodnit

Jenže do hry se po policii zřejmě vloží i soudy. Starostové obcí, které mají na Šumavě obecní lesy, totiž jsou připravení žalovat park za to, že kůrovec přilétá z bezzásahových zón do obecních lesů a ničí je. „Ty škody jdou minimálně do desítek milionů. Pokud neprokážou, že udělali dostatečná opatření, aby k nám kůrovec nelétal, budeme je žalovat,“ říká starostka Kašperských Hor Alena Balounová – její město má v sousedství národního parku šest tisíc hektarů lesů. Podobně mluví i starostka Volar Martina Pospíšilová. „Budeme chtít kompenzovat škody,“ potvrzuje.

Pavel Češka z Vojenských lesů, které jsou škůdcem také zasaženy, je ale k úspěchu žalob skeptický. „Ten kůrovec není označený, pochybuji, že bychom dokázali, že je z parku. I když si to třeba myslíme,“ říká Češka.