Nová chráněná území potřebujeme i kvůli změně klimatu, tvrdí František Pelc, náměstek ministra životního prostředí

Nová chráněná území potřebujeme i kvůli změně klimatu, tvrdí František Pelc, náměstek ministra životního prostředí
Author	Dalibor Dostál
Date	2009-07-11
Source	Havlíčkobrodský deník
Genre	tisk
Respondent	František Pelc

Budování přehrad není recept na globální změny klimatu,“ upozorňuje náměstek ministra životního prostředí František Pelc.

• V Česku zhruba 14,8 procenta území pokrývají národní parky a chráněné krajinné oblasti. To není zrovna málo... Proč by měly vznikat další?

Těch necelých patnáct procent je číslo, které je v celoevropském porovnání průměrné. Není ani moc vysoké, ani moc nízké. Jsou země, včetně sousedního Slovenska, kde je to číslo ještě vyšší. Ovšem těch našich 15 procent je včetně chráněných krajinných oblastí, kde je hlavní ochrana krajiny ovlivněné člověkem, nikoliv původní přírody. Pokud bychom mluvili o přísnější ochraně, tak nám vyjdou strašně malá procenta.

• Jak jste kandidáty na nové národní parky a chráněné oblasti vybírali? Při povinném mapování evropsky významných lokalit sítě Natura 2000 jsme objevili spoustu zajímavých přírodních fenoménů, které musí mít nějakou celoevropskou ochranu. Zároveň pro ně musíme v rámci Natury 2000 zajistit nějaký typ ochrany. Pro ta největší území se hodí právě národní parky nebo chráněné krajinné oblasti.

• Vyhlašujete nová chráněná území i kvůli změnám klimatu?

To, že probíhají změny klimatu, je nezpochybnitelný fakt. Není to jen zjednodušené tvrzení, že „se otepluje“. Přináší to hroucení parametrů klimatu jako celku, extrémní výkyvy v podobě frekventovaných záplav, bouří, změn teplot, sucha. I když jsou to změny celosvětové, jejichž řešení vyžaduje mezinárodní úsilí, nemůžete jenom s odpuštěním řečnit o evropské a globální spolupráci a nic nedělat. Rizika z klimatické změny lze do značné míry eliminovat tím, že máte dobře uspořádanou krajinu, kterou rozumně obhospodařujete a máte dobře vyvinutou přírodní infrastrukturu.

• Co si máme představit pod pojmem přírodní infrastruktura?

Tak jako jsme zvyklí na technickou infrastrukturu v podobě dálnic nebo ropovodů, bez kterých si bohužel neumíme představit život, časem bude úplně nezbytná i přírodní infrastruktura – národní parky a chráněné krajinné oblasti propojené sítí biokoridorů. Budeme muset přírodní infrastrukturu nejen chránit tam, kde již nyní je, ale postupně ji obnovovat. Je to dlouhodobý projekt. A nemůžeme to dělat po socialisticku, na jednu stranu přírodní infrastrukturu budovat a na druhé straně ji ničit. Právě chráněná území a programy obnovy přírodní krajiny nám umožní krajinu před změnami klimatu chránit. Diskuse by se tedy měla ubírat tímto směrem, a ne k úvahám o tom, zda postavíme dalších sto nebo dvě stě přehradních nádrží.

• V tom se s vámi shodují i další odborníci. Proč přehrady u klimatických změn příliš nepomohou?

Nejsem absolutním odpůrcem přehrad, ale není to řešení. Neřeší dostatečně vodní režim v krajině, nejsou odpovídající reakcí na změny klimatu. Mohou pomoci v jednotlivých nezbytných případech, například hlubokých údolích, ale jen jako doplněk. Jinak bychom mohli rovnou říci, že nejlepší řešení je udělat z celé české kotliny jednu velkou přehradu, že tak bude nejlépe chráněna. Což je nesmysl. Velká přírodní území ale nejsou důležitá jen pro ochranu před klimatickými změnami, ale i pro výzkum jejich následků. Ten se musí dělat ve velkých celcích. Jinak nedokážeme odlišit dopady změn klimatu od jiného narušení, způsobeného hospodařením člověka. Proto jsou velkoplošná chráněná území, a národní parky třikrát podtrhuji, pro nás nenahraditelnými laboratořemi.

Podívejte se na nejkrásnější snímky z Křivoklátska na www.denik.cz/krivoklatsko