Nová kniha o Šumavě představuje zaniklá lesní řemesla

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:45, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Nová kniha o Šumavě představuje zaniklá lesní řemesla |Author=Václav Prokš, ČTK |Date=2009-04-07 |Source=ČTK |Genre=ti…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Nová kniha o Šumavě představuje zaniklá lesní řemesla
Author Václav Prokš, ČTK
Date 2009-04-07
Source ČTK
Genre tisk
Respondent

,


Plzeň – Šumavské pašeráky, uhlíře, smolaře, lesní pastevce, pytláky, ale také sběrače mravenčích vajíček představuje nová kniha Šumavské vzpomínky z plzeňského vydavatelství a nakladatelství RegionAll.

Je prvním dílem z chystaného cyklu, tentokrát s podtitulem „na časy, kdy práce voněla lesem.“ Následovat budou „první zemědělci z horských dvorů,“ „turisté, sportovci a výletníci“ a „sklářské rodiny,“ řekla ČTK vydavatelka a spoluautorka Hana Voděrová. „Kniha je sestavena z materiálů sbíraných desítky let panem Pavlem Nedvědem, který v 50. letech minulého století vojančil v zaniklé vesnici Gsenget a poté pátral po lidech, kteří na Šumavě žili a pracovali,“ uvedla. S diktafonem a notýskem pátral po informacích, řemeslech a místech, kde společenství, kterým dával les obživu, žila a pracovala. Dnes osmdesátiletý autor žije v Kladně, kde má „stohy materiálu.“

Nedvěd 31 měsíců sloužil na Gsengetu, Polomu a Starých Hutích a dalších místech centrální Šumavy a poté už se s ní nikdy nerozloučil. „Postupně jsem Šumavu přestal pouze pozorovat a vnímat a začal jsem se ptát. Především na staré obyvatele, po nichž jsem všude viděl jen opuštěné a rozpadající se usedlosti nebo vesnice,“ uvedl autor. Voděrová původně zamýšlela knihu vydat jako trilogii. „Když jsem se ale s panem Nedvědem probírala jeho neuvěřitelným množstvím materiálů, řekli jsme si, že to bude vícelogie,“ uvedla. Už se těší například na třetí díl, který čtenáře seznámí se vznikem sportů a sportovišť na Šumavě i s prvními turistickými útulnami například na Roklanu, Můstku a Juránkově chatě. „Fotograficky je kniha doplněna spoustou historických fotografií ze soukromých sbírek i z Muzea Šumavy i současnými snímky Jana Kavale,“ dodala spoluautorka.

Už čtyři roky vydává čtvrtletník Vítaný host ve dvou verzích. Vítaný host na Šumavě vychází nyní v nákladu 8000 kusů, Vítaný host v Plzeňském kraji má náklad 5000 kusů.