Cyklostezky a pěšiny

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:46, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Cyklostezky a pěšiny |Author=František Řezáč |Date=2009-01-09 |Source=Ekolist |Genre=tisk |Respondent= }} Fórum Jezdím n…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Cyklostezky a pěšiny
Author František Řezáč
Date 2009-01-09
Source Ekolist
Genre tisk
Respondent

Fórum

Jezdím na kole a chodím krajinou pěšky po značkách i mimo. Chci se vyjádřit k článku Hanky Hermové Zapomenuté lesní stezky.

Úvodem je třeba říci, že poškozování přírody cyklisty a chodci, včetně turistů, závisí na chování, které nikdy nebude možno kontrolovat. Na velmi frekventovaných místech, jako je například poslední úsek stezky na vrchol Boubína, se to snad dá vyřešit oním dřevěným chodníkem, který tam je, ale prvotním způsobem ochrany má být ohleduplnost každého jednotlivce, povzbuzená upozorněním příslušného průvodce nebo vůdce. Turistika má přece dávno svou etiku, na níž je třeba trvat. Ačkoli jsem dosti vášnivý cyklista, ale ještě vášnivější chodec, rozhodně bych nedoporučoval šíření cyklistické dopravy (dále viz níže) na jakékoli zapomenuté stezky. On už tu totiž takový trend je, říká se mu „singltreky“ a lze si představit, jak budou pěšiny, divokými jezdci objevené, brzy vypadat – pro pěší budou nebezpečné a po dešti blátivé. Nechme zapomenuté stezky objevování ohleduplnými a tichými poutníky. Zážitek z přírody je ostatně při pěším putování nesrovnatelně intenzivnější. A těch zapomenutých stezek je mimo hlavní turistická centra naštěstí pořád dost. Pěších turistů totiž hodně ubylo a mnohdy je třeba prošlapávat i staré pěšiny, hledat značení zarostlé či zmizelé s padlým stromem.Dobrodružství pěšího putování to na kráse nic neubere.

Nyní několik slov k cyklostezkám a cyklistice vůbec. Zde bychom měli přísně rozlišovat turistiku a dopravu. Jestliže budeme chtít budovat dopravní infrastrukturu pro cyklisty, nevyhneme se tam, kde je to vhodné, stavbě asfaltových pruhů, zejména mezi vesnicemi. Tyto pruhy pak slouží i jako chodníky pro pěší, případně pro místní zemědělskou dopravu a přístup na pole. Takto pospojované obce mohou pak, tak jako třeba na jižní Moravě, vytvořit i dálkové cyklotrasy. Ty mohou sloužit jak dopravě (za nákupem, zábavou, do zaměstnání), tak pochopitelně cykloturistice. Dále do okolní přírody by se měly stavět a udržovat jen hlinitopísčité stezky, vhodného profilu, který odolá dešti a mrazu. Myslím si, že takových a dávno již objevených je u nás až dost.

Autor je členem oddílu turistika DTJ Plzeň