Z lesu parku zmizela malá část polomu

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:46, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Z lesu parku zmizela malá část polomu |Author=Jana Amortová |Date=2007-02-28 |Source=Prachatický deník |Genre=tisk |Respond…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Z lesu parku zmizela malá část polomu
Author Jana Amortová
Date 2007-02-28
Source Prachatický deník
Genre tisk
Respondent

Šumava - Ke konci minulého týdne bylo ve druhých zónách Národního parku Šumava zpracováno šedesát dva tisíce pět set metrů krychlových polomů a vývratu. „Jde o zhruba deset procent z celkového objemu polomů a týdenní množství činí patnáct až dvacet tisíc kubíků,“ upřesnil tiskový mluvčí Správy NP a CHKO Šumava Radovan Holub. Hmota je podle jeho slov řádně tříděna na kvalitní a ostatní sortimenty tak, aby se dřevo v majetku státu dobře zpeněžilo. Následky smršti v podobě holin nejsou ale tak děsivé jako před lety v Tatrách. Nejhorší je situace na Stožecku a Prášilsku, nejvíce byla poničena místa, která byla narušena dřívějšími zásahy proti kůrovci.

V parku v současné době pracuje zhruba osmdesát dodavatelských firem, které pomoci techniky těží a odvážejí kalamitní dřevo. „Ve druhých zónách se ponechává na místě pět až dvacet procent dřevní hmoty k zetlení pro lepší obnovu lesních ekosystému. V prvních zónách zůstává na místě vše,“ upřesnil Radovan Holub s tím, že se vůči kůrovci postupuje dle konkrétních lokalit. Problém má však park v odvozu dřeva. chybí totiž vagony na zpracovanou dřevní hmotu. V oblastech, kde sousedi Národní parky Šumava a Bavorský les, by měl být podle jeho slov zvolen management po dohodě obou ministerstev jak českého, tak bavorského. „ Jinak to nemá logiku,“ tvrdí. Zároveň jsou ale vytipovány lokality, kterých se týkají mezinárodní úmluvy a kde bude nutné postupovat citlivě. Jde například o oblasti Černé hory nebo Modravských slatí. Park se také rovnou připravuje na zalesnění ploch po těžbě. „Připravují se razantní protikůrovcová opatření. Instalování feromonových lapačů nebo otrávených lapáků z vývratu,“ doplnil Holub.

Finanční výpomoc od státu, která činí devadesát milionu korun, je využívaná pro šetrnou těžbu polomů, protože je potřeba dbát na ochranu ekosystému a živočichů. „Jde ale zároveň o půjčku do budoucnosti. O tyto peníze bude Národní park Šumava krácen,“ zakončil tiskový mluvčí parku Holub.