Výzkum: Roste počet turistů, kteří by přírodu Šumavy neregulovali

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:47, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Výzkum: Roste počet turistů, kteří by přírodu Šumavy neregulovali |Author=ČTK |Date=2007-08-23 |Source=ČTK |Genre=tisk…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Výzkum: Roste počet turistů, kteří by přírodu Šumavy neregulovali
Author ČTK
Date 2007-08-23
Source ČTK
Genre tisk
Respondent

Plzeň - Na Šumavě podle průzkumu vypracovaneho pro správu národního parku roste podíl návštěvníku, kteří by přírodu rezervace ponechali vlastnímu vyvoji. Turistům zatím nevadí intenzita turistického ruchu ani některé stavebni aktivity v obcích. Problém pro ně nepředstavuje ani znecistovani vod a ovzdusi. To ale vadi usedlikum, kteří kritizuji zejména rostouci automobilismus. Ti jsou dále přesvědcení, že jim kvůli turistům rostou životní náklady. Průzkumu se zúčastnilo 25.000 návštěvníku a obyvatel Šumavy. ČTK to dnes řekl mluvčí parku Radovan Holub. Takzvaný socio-environmentalni průzkum provadela v uplynulých týdnech na frekventovaných křížovatkach turistických cest Šumavy pracovní skupina studentu Prirodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Podrobne prezentovan bude na vědecké konferenci zacatkem října v Hotelu Šumava na Srni. „Co se týká turistů, kvantitativní setrení opakované prokazuji, že se soustředí hlavně v oblasti Povydri a Antyglu. Preferuji pohyb ve dvojici nebo ve skupine,“ uvedl Holub. podíl cyklistů oproti pesim v posledních letech enormne vzrostl. Na jednoho pesího turistů dnes na Šumavě pripada zhruba jeden cyklista. Turisté jako hlavní motivaci navstevy uvadeji krasu přírody a sportovní vyziti. Do parku prijizdeji nejcasteji na týden a ubytovani hledaji v penzionu. „Zajimavým poznatkem je pozvolny pokles zájmu turistů o hraniční přechody pro pěší a cyklisty,“ dodal Holub. Podle předbezných výsledku vnimaji místní lidé velmi citlive poskozovani lesu kůrovcem a většina z nich by při ochraně preferovala spíše lesotechnicka opatření. „Za současne největší environmentalni riziko místní považuji automobilismus a nekazen návštěvníku,“ dodal Holub. Usedlici se také domnivaji, že přitomnost turistů zvysuje jejich životní náklady. Nabidku nynějších pracovních příležitosti na území parku vnima pak převažna část z nich jako nedostatecnou. V rámci průzkumu byli oslovení také starostové. Ti by uvitali zejména posilení role strazni služby nejen při sankcionovani neukaznených návštěvníku. stát podle nich navíc neuspokojive doresil problematiku dani a proces územního plánovani. V uplynulých týdnech se starostové některých obci postavili proti správě parku a nesouhlasi s rozhodnutím zrušit bikepark, který zřídili provozovatele lyžařského areálu Špičák v Železné Rude na území zimnich sjezdovek. Bikepark podle nich pritahl do zimního střediska turisty i v létě. Socio-environmentalni průzkum se provadi pravidelne už 11 let. Srovnatelné státistiky si nechava zpracovávat také správa parku v Krkonosich a v desetiletých intervalech i ostatní dva české národní parky - Podyji a České Svycarsko.