Vzpomínka na Klostermanna
| Vzpomínka na Klostermanna | |
|---|---|
| Author | Marek Kerles |
| Date | 2007-01-20 |
| Source | Lidové noviny |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Modrava – Nefunguje elektřina, rádio ani televize, nefungují telefony, vichřice, která láme stromy, znemožňuje vycházení. Kdo z obyvatel nebo návštěvníků šumavské Modravy se chtěl v noci ze čtvrtka na pátek přesvědčit, co se venku vlastně děje, musel vzít do ruky knihu. Žádné televizní zpravodajství by totiž zřejmě nedokázalo popsat včerejší vichřici na Šumavě tak výstižně jako Karel Klostermann ve sto let staré knize Ze světa lesních samot.
Bělavy mrak od severozápadu, směrem od Roklanu, objevil se nad samou zemí, hale v příšerný háv svůj vrcholy stromů, a pojednou třesk a praskot, hukot, pískot i vytí, jako by vesmír v základech svých se bořil, píše Karel Klostermann. Autenticky tak popisuje větrnou smršť, která 28. října 1870 během jediné noci změnila tvář Šumavy. Spisovatelova slova vystihují i dnešek. Každý, kdo na Šumavě jen trochu zná dílo slavného šumavského spisovatele, si včera tahle slova připomněl. Když jsem včera v noci slyšel ten hukot a praskot, opravdu mě hned napadl Klostermann, říká starosta Modravy Antonín Schubert. Celá desetiletí se o vichřici, popsané v Klostermannově knize, vyprávějí na Šumavě legendy.
Jenže příroda včera všem dokázala, že podobné rozmary počasí zdaleka nezmizely koncem 19. století. Na rozdíl od tehdejších obyvatel Šumavy máme ale nevýhodu v tom, že jsme závislí na elektřině. Nefunguje vůbec nic, teď ani mobilní telefony, říká Schubert.
Zatímco průběh vichřice velmi připomínal Klostermannův popis, následky podle něj nebudou snad tak hrozivé jako v roce 1870. Stromy přesto leží všude, elektrické vedení je zpřetrhané. Alespoň na první pohled však jsou lesy kompaktní, nepoložily se jako celek, i když škody budou obrovské, tvrdí Schubert. Ještě v pátek ráno byla Modrava zcela odříznuta od světa, silnici do Srní museli lesníci a dobrovolníci doslova prořezat.
Na počítání škod je brzy
Zatím se snažíme pomáhat lidem, říká ředitel Národního parku Šumava Alois Pavlíčko. Silnice jsou zatarasené stromy, lidé se kvůli nefungující telefonní síti nemohou dovolat o pomoc. Uprostřed ledna takovou vichřici na Šumavě nepamatují ani ti nejstarší pamětníci. Kdo ale pečlivě čte Karla Klostermanna, musel ho nezvykle teplý leden před podobnou katastrofou minimálně varovat.
Jasný sice blankyt na šede lesy se nesmál, ba mráčky po nebi se přeháněly a špinavé mlhy v kotoučích přes rašelinaté močály se vlnily, ale tak vlažno, ba dusno, že nikdo v tom roku období podobného tepla nepamatoval, popisuje spisovatel Klostermann počasí před i katastrofální vichřici.
