Škody v Národním parku Šumava

Škody v Národním parku Šumava
Author	Martin Veselovský
Date	2007-01-23
Source	ČRo
Genre	rozhlas
Respondent	Alois Pavlíčko

Radiožurnál

Dobré pozdní odpoledne, začíná dalších 20 minut a vy posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál. V budějovickém studiu Českého rozhlasu je dnes u mikrofonu ředitel Národního parku Šumava, Alois Pavlíčko. dobrý den, pane řediteli.

Host (Alois Pavlíčko):

Dobrý den všem posluchačům.

Moderátor (Martin Veselovský):

Pane řediteli, po úderech orkánu z minulého týdne se nejčastěji vyčíslují škody, ušlý zisk, náklady na opravy. Co tak nejvíce trápí ředitele Šumavského národního parku dnes?

Host (Alois Pavlíčko):

Tak můžeme říci, že je to počasí, protože s lidmi, s těmi je naprostá spokojenost a doufám, že i budou také oceněni v budoucnosti, protože svých úkolů, které se týkaly ochrany života nebo majetku nebo zprovoznění komunikací, či dopravních spojů, se zhostili velice dokonale. Dneska můžeme akorát konstatovat, že veškeré škody nejsme schopni vyčíslit, jak se říká, do koruny, to nejenom z toho důvodu, že napadal nový sníh a ten sníh je tam už od pátku a také čas bude hrát proti nám.

Moderátor (Martin Veselovský):

Máte aspoň orientačně vyčísleny škody?

Host (Alois Pavlíčko):

No tak škody jsou ve třech oblastech. Jedna oblast, ta se dala spočítat velice rychle, ta se týkala škod vlastně na státním majetku, tam jsme do výše jednoho milionu, což není vůbec nic. Je to relativně zanedbatelná položka. Co se týká potom majetku, který je pro turisty a nebo který byl v lesních porostech, jako jsou třeba oplocenky, ale i také obůrky nebo i prosté panely pro turistiku, informační panely na zážitkových stezkách, tak tam opravdu nevíme, ale lze to odhadovat, že to bude řádově v milionech korun a určitě se ta částka může postupně vyšplhat i do těch třeba deseti milionu korun.

Moderátor (Martin Veselovský):

Pardon pane řediteli, já se hrozně omlouvám, já nevím, co to je oplocenka.

Host (Alois Pavlíčko):

Ano. Tak jednak pokud provádíte v lesních porostech třeba výsadbu, tak je to jeden způsob ochrany třeba proti okusu nebo, zvěře, jo.

Moderátor (Martin Veselovský):

Aha, rozumím, rozumím.

Host (Alois Pavlíčko):

Takže, takže to, tak

Moderátor (Martin Veselovský):

Můžete, můžete pokračovat, já jsem si to potřeboval jenom ujasnit.

Host (Alois Pavlíčko):

A třetí taková ta oblast, která je vlastně nej, nejvíce problematická z hlediska vyčíslování škod a dá se to zatím jenom zhruba odhadovat, co se týká množství. To je právě na těch lesních porostech a tady jsou zase dvě roviny, jedna ta rovina je taková, protože jsme v Národním parku, tak v prvních zónách, kde máme třeba rezervace dřívější, nebo probíhají tam přírodní procesy, kde nezasahujeme, tak tam ty škody v podstatě nevyčíslujeme. Ale dnešní vlastně situace je hlavně o tom a troufám si říci, že z devadesáti pěti procent je to právě o těch druhých částech Národního parku, jako jsou druhé a třetí zóny a tam je to velice obtížně vyčíslitelné, protože i to počasí v tom dělá velice jako zmatek a problémy, nemůžeme se dostat třeba až na hraniční hřeben, některé cesty jsou ještě stále blokovány. Ale přesto ty hrubé odhady už máme.

Moderátor (Martin Veselovský):

Pokud se snažíte, pane řediteli Pavlíčko, co nejvíce zejména v první zóně zachovat přírodu v parku v původním stavu bez výraznějších zásahů člověka, tak dá se říct, že ten orkán z minulého týdne je v podstatě standardním přírodním dějem?

Host (Alois Pavlíčko):

Ano, určitě, určitě je tomu tak a také, co se týká porostu, tak se to tam zásadním způsobem neprojevilo. Pokud vememe třeba Trojmezenský prales nebo Medvědí horu, kde existuje les, který je sto třicet let vlastně po kůrovci, kde si prodělal takovou tu katastrofu, tak ten les, dalo by se říci, je netknutý. Tam jsou jenom jednotlivé stromy, které byly zlomeny, ale pokud vememe les, který člověk obhospodařoval a těch opravdu, musím říct, že je přes dvě tretiny v Národním parku v těch druhých zónách zvláště, tak tam se ty škody vlastně a nebo ty objemy toho dřeva projevují velice teďka zásadně. A je to vidět na místech, kde došlo v minulosti třeba k vysazování jakoby vysoce produkčního lesa, kde bylo vysoké zastoupení třeba smrku a je úplně jedno, jestli to bylo v polohách okolo tisíce metrů a nebo ještě níže.

Moderátor (Martin Veselovský):

Říká v těchto 20 minutách ředitel Národního parku Šumava, Alois Pavlíčko.

Pane řediteli, byl vyhlášen zákaz vstupu do těch nejvíce postižených oblastí?

Host (Alois Pavlíčko):

Tak tady je třeba dva kroky vidět. První krok je, my jsme požádali o vyhlášení tohoto zákazu nebo zákazu vstupu a to vzhledem nebo ve dvou směrech. Jednak do těch porostů a druhá věc, preventivně, aby nedocházelo k poškození třeba zdraví osob, návštěvníků nebo vlastních zaměstnanců a nebo i prostě náhodných návštěvníků, to je jedna rovina. Ale můžu, můžu říci, že ten plošný zákaz zatím nebyl z vlastního podnětu vzhledem k tomu, že se jedná o plošnou, plošnou nebo úpravu, tak nebudou to povolovat čtyři pověřené městské úřady, jako jsou Klatovy, Sušice, Prachatice a Vimperk, ale rozhodne v řízení o tom Ministerstvo životního prostředí jako z vlastního podnětu a ten výrok očekáváme možná zítra, možná ve čtvrtek. Ale mohu zase garantovat našim návštěvníkům, že do soboty podle priorit tak, jak jsme se domlouvali s představiteli obcí, budou zprovozněny a zpřístupněny některé turistické nebo běžecké stopy, abychom nekomplikovali a zároveň umožnili taky již tak strádajicím obyvatelům Šumavy i nějaký přínos, který je z turistického z ruchu a aby všichni návštěvníci mohli se alespoň podívat na vybraná nebo na vybrané lokality nebo na vybraná místa.

Moderátor (Martin Veselovský):

V, ve zprávách různých sdělovacích prostředků minulých dní, zejména z těch hraničních oblastí v Krušných horách, se objevovala dokonce takzvaná katastrofická turistika, že se jezdili lidi dívat na to, jak je to tam v uvozovkách strašne. Očekávate něco podobneho u vás?

Host (Alois Pavlíčko):

Ja osobně jsem se s tím setkal již v sobotu, kdy jsem projížděl a hovořil s některými našimi zaměstnancemi a mapovali jsme škody, objevily se party prostě na kolech nebo i pěšky a musím opravdu velice důrazně varovat, že i bez ohledu na to, jestli je tam vstup zakázán nebo ne, prostě lidé mohou hazardovat se svým životem a zvláště dneska, kdy dochází k vysokému podílu sněžení taky a námrazám, může docházet zase k dalšímu pádu stromů nebo ulamování korun, větví. Není to opravdu žádná legrace a my zase na druhou stranu se budeme snažit a snažíme se garantovat návštěvníkům, že když ta stezka je bezpečná, tak že by tam nemělo dojít, pokud tam pojedou na lyžích, nebo se půjdou podívat k něčemu takovému. Takže takovou tu katastrofickou turistiku opravdu nechceme.

Moderátor (Martin Veselovský):

Pane řediteli, co bude ze, se dřevem v polomech?

Host (Alois Pavlíčko):

No tak určitě budeme se snažit prostřednictvím různých dodavatelských firem o co nejrychlejší vlastně vytěžení, odstranění, abychom co nejvíce snížili riziko rozmnožení dalšího podkorního hmyzu, takzvanejch kůrovců.

Moderátor (Martin Veselovský):

A kolik máte, pardon, kolik máte času?

Host (Alois Pavlíčko):

No ten čas se dá říct, že je zhruba do května a to do poloviny května, ale je třeba také objektivně říci, že část vlastně toho dřeva můžeme použít jako návnadu taky. Takže pak je zase čtrnáct dní třeba. V některých místech třeba i tři neděle na to, aby se zase zpracovávaly i tyto návnady. Jinak se tomu říká lapáky.

Moderátor (Martin Veselovský):

A mohu, mohu se ještě dozeptat jako laik, jak si takovou návnadu spadlého dřeva mám představit?

Host (Alois Pavlíčko):

V podstatě je to, je to strom, který dneska spadl, vy ho potom pouze, pouze necháte, nebo ho uříznete a potom, pokud je nalétlý, překontroluje se a takže se odveze potom a buď se chemicky ošetří mimo třeba, nebo se oloupe a tím se vlastně zlikviduje ten podkorní hmyz.

Moderátor (Martin Veselovský):

Jinak se zeptam, rozvinu tu otázku, kdy jsem se ptal na to, kolik máte času na likvidaci dřeva v polomech, existuje výrazné nebezpečí, že by se například kůrovec rozšířil díky nebo kvůli těmto polomům?

Host (Alois Pavlíčko):

No tak vzhledem k tomu, že došlo i k jednání s ostatními subjekty, s kterými sousedíme, je taková jako nepsaná dohoda a my budeme postupovat od hranic Národního parku směrem do vnitrozemí, když to takto řeknu, Národního parku. To znamená, budeme vytvářet co, abychom co nejrychleji vytvořili takové pásmo, které bude zhruba někde třeba deset kilometrů už v průběhu několika týdnů nebo dvou měsíců, abychom dokázali případně nějaké navýšení prostě, nebo po tom prvním rojení, napadení dalších stromů likvidovat právě jenom na území Národního parku, aby se nepřenášela, nebo nepřenášelo to nebezpečí i na jiné subjekty nebo park.

Moderátor (Martin Veselovský):

Posloucháte český rozhlas 1 Radiožurnál a v budějovickém studiu rozhlasu je u mikrofonu ředitel Národního parku Šumava, Alois Pavlíčko. Pane řediteli, ministr zemědělství hodlá ve středu na zasedání vlády navrhnout, aby byl v postižených oblastech vyhlášen krizový stav, který by samozřejmě mimo jiné umožnil zadávat zákázky cíleně bez výběrového řízení na likvidaci polomů. Pomohlo by to Národnímu parku Šumava?

Host (Alois Pavlíčko):

Pokud jde o našeho pana ministra, tak náš pan ministr Bursík také zastává obdobný názor a myslím si, že oba páni ministrové, ministři, budou vystupovat asi společně. Pro Národní park by to bylo také výhodou, protože my jsme měli v současné době rozběhnuté výběrové řízení, které poptávalo firmy, které jsme chtěli zavázat zhruba na čtyři roky, na práce v Národním parku, ale vzhledem k tomu, že to bylo jenom na objem, který je třeba pětkrát nebo možná šestkrát menší, nebo nižší, než se, než se předpokládá, že bude nutné zpracovat, tak tuto možnost uvítáme a já osobně za ní budu také velice rad.

Moderátor (Martin Veselovský):

Kdybych se na to podíval bez nějakých emocí, tak tato situace, která vznikla po minulém týdnu a po vichřicích, je vlastně pro dřevaře hrozně dobrá, protože pokud bude vyhlášen krizový stav, tak se nemusí zaobírat nějakými výběrovými řízeními, stačí být za dobře tu s vedením Národního parku, tu se správcem lesů a tak dále. Rozumím tomu dobře?

Host (Alois Pavlíčko):

Tak takovouto interpretaci bych si rozhodne nedovolil. Tak máme zkušenosti, firmy, které u nás pracuji, víme, za jaké ceny pracuji, víme, jaká je kvalita jejich práce a je třeba se na to také podívat tak, že nestačí být jenom za dobře třeba s Národním parkem, ale musí odvádět tu práci a my rozhodne neustoupíme z těch našich požadavků, to je na ochranu vlastně vodního režimu pudy. To znamená, nepotřebujeme mít firmy, které vám třeba nezaplatí nebo firmy, které by vám způsobily další škody. At už na těch turistických zařízeních, jako jsou třeba cesty, které budou v létě opět zase požadovat třeba cyklisté nebo pěší turisté a nebo jít jenom po tom ekonomickém vlastně zisku. Proto jsme jednali taky na ministerstvu. Troufám si říci, že pan ministr všechno toto podpoří taky, co se týká nerovnoměrného vlastně poskytnutí prostředku z Ministerstva životního prostředí, abychom byli schopni tyto jakoby vstupní vklady mít připraveny, abychom se nedostali do situace, že budeme muset vzít firmu, která se nabízí a u které není záruka.

Moderátor (Martin Veselovský):

Kolik vlastně bude chtít ředitel Šumavského národního parku peněz jako pomoc od státu?

Host (Alois Pavlíčko):

Tak v současné době ty propočty, které máme, se týkají pouze kapitoly našeho Ministerstva životního prostředí a to je příspěvku, který dostává správa Národního parku na svoji činnost a tady jde spis o to, abychom v současné době měli nerovnoměrné plnění, to znamená, dostali třeba dvě třetiny nebo tři čtvrtiny objemu těch prostředků již teď, abychom dokázali vytvořit takový ten polštář pro to prvotní financování, abychom měli kryty třeba smlouvy. A může to být třeba třicet milionu, může to být čtyřicet milionu, to určí potom ten rozsah těch škod a určitě budou větší náklady. Pokud se podíváme třeba na tu další činnost, jako je třeba zalesňování v těch místech, kde třeba teďka byly smrkové monokultury v těch nižších částech, tak tam bysme rádi použili třeba odrostlejší sazenice, které jsou třeba dražší, použili bysme jiné druhy dřevin, které tam mají patřit a které budou rozhodne dražší, jako jsou třeba buky, jedle.

Moderátor (Martin Veselovský):

Je možno říct, pane řediteli, za jak dlouho budou ty, nazveme to, rány po minulém týdnu zaceleny?

Host (Alois Pavlíčko):

Da se to velice těžko odhadnout, ale musíme si uvědomit jednu věc. V roce 1870 psal Pavel, Karel Klostermann o velké vichřici, která zhruba na Šumavě zlikvidovala pět set tisíc kubíků dřeva a my jsme dneska v situaci, kdy vlastně tento orkán má, nebo nám připravil vlastně nadílku vyššího poctu dřeva, takže těžko odhadovat prostě. Šumava třeba i po té vichřici z roku 1870 apak té následné se vzpamatovávala ještě třeba 130 let v některých místech, takže i tady budou výrazné jako změny a určitě rok v tom nebude hrát roli.

Moderátor (Martin Veselovský):

Hostem dnešních 20 minut Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu je ředitel Národního parku Šumava, Alois Pavlíčko. Pane řediteli, vy už jste to na začátku nakousl, ale dá se nějak spojit míra postižení lesního porostu oním orkánem se způsobem pece o ten dany porost?

Host (Alois Pavlíčko):

Tak na Šumavě vždycky probíhaly takzvané malé cykly, to znamená, určité vrcholové partie byly vždycky podrobovány zkouškám nejenom větrem, ale i hmyzu a ten malý cyklus vždycky probíhal třeba okolo těch sto třicet až dvě stě let a určitě se to stalo v některých částech na té západní straně i letos. Myslím si, že to je nějaký přirozený běh taky, takže by bylo velice chybné jako násilně tam implantovat něco, něco jiného. A my jsme akorát teďka si odnesli zase to, co jsme se tam snažili špatně implantovat. A pokud se jedna

Moderátor (Martin Veselovský):

Pardon, to jsou ty například smrkové monokultury?

Host (Alois Pavlíčko):

Smrkové, smrkové monokultury. Ono třeba je, je třeba si uvědomit, že smrkové monokultury přirozeného charakteru, které jsou ty horské lesy, které jsou na těch dvanáct set třeba metru, ty jsou opravdu přirozené. Ale jsou smrkové monokultury, které jsou vysazované člověkem v těch nižších polohách. O těch právě mluvím a tam to můžeme teďka, máme velikou příležitost to i napravit. Kdežto tam nahoře, tam náprava není možná, tam je náprava jedině v tom směru, je třeba umožnit ten cyklus, aby nerušeně probíhal.

Moderátor (Martin Veselovský):

Dá se z té zkušenosti, jakým způsobem a jaké škody ta vichřice napáchala v porostech v Národním parku, vyvodit nějaká zkušenost, jak se k lesním porostům a vůbec k přírodě v Národním parku chovat dal?

Host (Alois Pavlíčko):

Určitě. Nejenom v těch druhých zónách, ale jako plošně si musíme uvědomit, že řada těch porostů byla v podstatě směřována nejenom tím, že se odvodňoval les, ale i že se úmyslně kácely třeba jiné dřeviny a vysazovalo se víc a víc, větší procento smrku, tak vedlo se to spíš k tomu produkčnímu způsobu a to se nám teďka vrací. My musíme jít opačnou cestou, to znamená umožnit jako udržitelnej rozvoj těch ekosystémů, to znamená vložit tam i ty dřeviny, které jsme dřív potlačili. Pak ten systém bude stabilnější, nejenom vůči vichřicím, ale i vůči třeba hmyzu a dalším věcem a zároveň bude opravdu plnit i ty funkce, které, les má nejenom tu třeba vodohospodářskou funkci, ale i tu rekreační, zdravotní a zároveň to riziko bude minimální a můžeme si to i na příkladu teďka toho orkánu úplně demonstrovat jako v učebnici.

Moderátor (Martin Veselovský):

A když už pane řediteli, mluvíte i o vodohospodářské funkci toho celého ekosystému, podle některých studii počítá stát v rámci protipovodňových opatření se stavbou snad stovky říčních přehrad po celé republice. Některé by měly být i na území Národního parku Šumava. Víte o tom něco?

Host (Alois Pavlíčko):

No, víme o některých těch záměrech, protože ty záměry jsou staré, ale předpokládali jsme, že ten směrný vodohospodářský plán bude už dávno zrušen, protože neumím si představit, že by v Národním parku, třeba v oblasti Křemelné, se postavila ohromná přehrada. Já k tomu mám vždycky takový příměr. My se snažíme dneska revitalizovat lesní ekosystémy a jde nám to velice dobře a je to řádově třeba za padesát haléřů, docílíte zadržení jednoho kubíků vlastně vody. A nemám přesná čísla, nevím, ale může si to každý zkusit spočítat, vzhledem k investici na přehradu, kolik zadrží vody a kolik takhle přirozeně zadrží ten ekosystém, když mu trošku pomůžeme a odstraníme ty chyby z minula formou třeba revitalizace. Tak já myslím, že je to nesrovnatelné a Šumava by měla fungovat tímto způsobem a nejít nějakou cestou stavení velkých přehrad.

Moderátor (Martin Veselovský):

Tak tolik zatím poslední slova v těchto 20 minutách jejich hosta, ředitele Národního parku Šumava, Aloise Pavlíčka. Děkuji za to, že jste přišel a mějte se hezky, na shledanou.

Host (Alois Pavlíčko):

Na shledanou vám i posluchačům.

Moderátor (Martin Veselovský):

U mikrofonu byl Martin Veselovský a posloucháte i dále Český rozhlas 1 Radiožurnál.