Orkán může do českých lesů přinést více listnáčů

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:48, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Orkán může do českých lesů přinést více listnáčů |Author=Lenka Hloušková, Ivan Vilček |Date=2007-01-31 |Source=Pr…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Orkán může do českých lesů přinést více listnáčů
Author Lenka Hloušková, Ivan Vilček
Date 2007-01-31
Source Právo
Genre tisk
Respondent

Orkán Kyrill urychlí změnu části českých lesů. Podobnějako ve slovenských Vysokých Tatrách, kde vichřice radila v roce 2004, v nich přibudulistnáče. Ty dokážouna rozdíl od smrku náporůmvětru lépe vzdorovat. Jehličnanyv českých lesích nyní zabírají tři čtvrtiny jejich plochy. Každý druhy strom v lesích je přitom smrk, který sice roste rychleji než jiné dřeviny, ale kvůli mělkýmkořenůmnedokážepříliš vzdorovat výkyvůmvětru.

České ministerstvo životního prostředí (MZP) by proto chtělopostupovat při obnově ploch poškozených orkánem jako Slováci. Tamní lesníci po kalamitě smrky nahrazují třeba odolnější borovicí, jedlí, břízou, jeřabinami, bukem či javorem. Podíl smrku by v budoucnu měl činit ve Vysokých Tatrách pouze 40 procent.

Ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) se snaží o stejnémpostupu přesvědčit ministerstvo zemědělství (MZe), pod nějžtzv. běžnélesy spadají.

„Lesy nejsou jen plantáže a vichrům lépe vzdorují smíšené kultury,“ uvedl při návštěvě poničeného Krkonošského národního parku. Tam orkán, který ČR zasáhl 18. A 19. Ledna, obměnu dřevin urychlí. Ale Bursík chce, aby se proces týkal conejdříve celé republiky. Společnost Lesy ČR, hospodařící se státními lesy, se nahlým změnám brání. „Monokultury se nahradípostupně,“ řekl její mluvčí Tomáš Vyšohlíd Právus tím, že firma má i ekonomické zájmy.

Hrozí válka s kůrovcem

Kyrill podle nejnovějších informací poškodil 12 milionůmetrů krychlových dřeva. „To jsou asi dvě třetiny roční těžby,“ sdělil Právu Jiří Felčárek z MZe. Kalamitu podle něj tvoří z 65 % polámané a z 35 % vyvrácené stromy. Upozornil, že pod tíhou sněhu mohou padat další.

„Musíme být rychlí a předejít přemnožení kůrovce. Odstraňování škod v nejhůře postižených oblastech bude trvat do konce června, ve zbytku asi celý letošní rok,“ sdělil Vyšohlíd.

S kůrovcem bojují i v Tatrách. Rok po tragédii lesníci zaznamenali až 300procentní nárůst škůdce, který zničil zhruba 40 milionůstromů. Hrozí také jeho šíření do zdravých lesů. Většinu škod v Tatrách odstranili do května 2006. Práce nyní probíhají v úsecích, kde je k nim nezbytnéspeciální povolení.

„Na osmi procentech kalamitního území je ponechána všechna dřevní hmota,“ řekla mluvčí Ministerstva zemědělství SR Magdalena Fajtová.

To se nelíbí řediteli Státních lesů SR Karolu Vinšovi. „Odkladáním těžby v oblastech s nejvyšším stupněm ochrany hrozí znehodnocení dřeva a další šíření kůrovce,“ tvrdí.

V Česku padlo více stromů

Kyrill v Česku řádil nejvíce v západním Krušnohoří, Českém lese, na Šumavě, v Novohradských horách a jižní části Českomoravské vrchoviny. „V Tatrách na relativněmalé plose padly všechny stromy. U nás na srovnatelné rozloze třeba jen čtvrtina porostu, jinde jeden strom. Kyrill navíc radil především v hospodářských lesích urcených k těžbě,“ popsal česko-slovenské rozdily Vysohlid. škody podle něj znacne omezi plánovanou letošní těžbu dřeva v CR. Lesníci musejí ze zákona přednostně zpracovat kalamitu.

Ceny se prý výrazne nežmeni

„Objem letošní těžby se pohybuje mezi sedmi až osmi miliony kubíků a zahrnuje se do ní i kalamitní dřevo,“ uvedl Vysohlid.

Odhadnout vývoj cen dřeva v příštích měsících si netroufl. „Nebude to nic zavratneho, i kalamitní dřevo lze zpeněžit, i když s mensim ziskem,“ uzavrel.

Na Slovensku rok po kalamitě cena dřeva klesla o 30 až 36 procent.

Jak radily zivly

Rychlost větru Rozsah kalamity:

Slovensko (19. 11. 2004) 170 km/hod. 3 mil. Kubíků

Česko 2007 (18.-19. 1. 2007) až 216 km/hod. 12 mil. Kubíků*

Prozatímní odhad ministerstva zemědělství:

Podil dřevin v lesích CR

(v procentech)

Dřevina 2000 2005

Smrk 54,1 53,1

Jedle 0,9 0,9

Borovice 17,6 17,2

Modrin 3,8 3,9

Jehlicnate celkem 76,5 75,3

Dub 6,4 6,6

Buk 6,0 6,6

Briza 2,9 2,9

Listnate 22,3 23,7