Zasahovat, nebo ne?

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:48, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Zasahovat, nebo ne? |Author=František Nykles |Date=2007-09-24 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respondent= }} Precetl jsem…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Zasahovat, nebo ne?
Author František Nykles
Date 2007-09-24
Source Klatovský deník
Genre tisk
Respondent

Precetl jsem si 3. Září v Českobudějovickem deníku ctenarsky názor Jaromíra Blahy z Hnutí Duha na článek hejtmana Jana Zahradníka. Podstatou článku je letity šumavský spor zasahovat, nebo nezasahovat proti kůrovci, nyní navíc ovlivneny následky orkánu Kyrill. Nechci se vyjadřovat k problemu, na kterém se neshodnou ani odborníci, ale chtěl bych opravit některa tvrzení pana Blahy, kterými oponuje článku pana hejtmana..

V první rade pan Bláha tvrdí, že zvěřejnene výsledky průzkumu verejneho minení ukázaly, že roste podíl návštěvníku, kteří si na rozdíl od neho (pana hejtmana) mysli, že příroda v Národním parku Šumava by měla být ponechána vlastnímu vývoji. Mel-li autor průzkumem veřejného minení na mysli anketu u Pramene Vltavy organizovanou před nedavnem Hnutím Duha, pak bych mu chtěl v první rade pripomenout, že zevseobecnuje zbytek pralesa nad Pramenem Vltavy s celým územím Národního parku což není totez. Za druhé byla návštěvníkům v rámci ankety polozena rafinovana otázka: má se ve zbytku pralesa v první zóně národního parku u Pramene Vltavy kacet? Na tuto otázku se dá samozřejmě odpovedet jenom zaporne.

Jina situace by nastala, kdyby otázka znela: Chtěli byste, aby 75 % rozlohy národního parku bylo postupně pokryto suchými lesy tak, jako je tomu v okolí Březníku? Jsem přesvědcen, že odpověď veřejnosti by byla také jednoznacna. Není totiž zadným tajemstvim, že tak zvanou bezzásahovost na 75 % rozlohy parku ( tj. více než na 51000 ha) pan Bláha propaguje při každé příležitosti. Argument, který pouzivaji zastanci rozšiřování bezzásahových oblasti, že dnes pod suchými smrky rasi nove smrcky, není zas tak velikým zazrakem, protože to malé stromky obvykle ze seminek dělají. Ale to, za jak dlouho v podmínkách suchého lesa vyrostou stromky do normální vysky, se už obvykle neuvádí.

Pan Bláha dále ve svém článku argumentuje tím, že o tom, co je veřejným zájmem, rozhodla Vláda před sestnacti lety zalozením Národního parku Šumava. Při svém tvrzení, že každé dite ví, že posláním národního parku je ochrana přírody, však zapomnel dodat, že posláním národního parku je také mimo jiné i uchovani a zlepsovani přírodního prostředí a zachovani typickeho vzhledu krajiny, což suchý les v zamyslenem rozsahu určitě nežarucuje. Také klade zbytecnou recnickou otázku má snad Vláda vyhlášení národního parku zrušit? odpověď je naprosto jasna, protože zde žádný názorovy problém není. Šumavské obce o nutnosti a potrebe Národního parku na Šumavě nikdy nepochybovaly. Nelíbí se jim však způsob, jakým se národní park dosud správoval a jakým způsobem se s nimi projednavala problematika, která se jich bezprostředne tykala. A takovým problémem z poslední doby je i rozšíření bezzásahových zón v důsledku orkánu Kyrill. Jako bývaly člen Rady Národního parku Šumava ví pan Bláha velice dobre, že ze zákona 114/92 o ochraně přírody vyplývá povinnost projednani a posouzení všech důležitých dokumentu ochrany přírody a řízení národního parku v této rade. A přestože zkušenosti z historie šumavských lesu potvrzuji, že diskutované rozhodnutí o ponecháni 133 tisíc kubických metru dřevní hmoty v lese představuje z hlediska šíření kůrovce velké riziko, nebyl tento postup v rade parku projednavan. Kyrill tedy jednoznacne pomohl obejit kdysi pozastavene projednavani rozšiřování 1. Zón, a tedy potencialne i bezzásahových území.

V zaveru svého článku pan Bláha nabada pana hejtmana, že by měl spory mezi obcemi a správou parku řešit a ne je rozdmychávat. Chtěl bych pripomenout, že pro úklidnení sporu bude stacit, když se budou plnit dané sliby, když se bude jednat s obcemi jako s rovnocennými partnery a když se budou respektovat nařízení a zákony.

Zaverem k naposled uvedene problematice bych chtěl vyjádřit přesvědcení, že když se mení vedení organizace, jsou předpoklady, že může dojit i ke změně názoru a v důsledku toho i ke zlepsení vztahu a to je aktuální právě v této dobe, kdy začíná pracovat nove vedení Správy Národního parku Šumava.

František Nykles, člen Rady Národního parku Šumava