Podivná doporučení pro šumavský park

Podivná doporučení pro šumavský park
Author	Jiří Wolf
Date	2007-02-16
Source	Českobudějovický deník
Genre	tisk
Respondent

Můj názor

Ve svém článku (Českobudějovický deník dne 7. 2.) pozaduje clenka z Hnutí Duha ponechat bez zásahu padlé stromy po nedavne vichřici v Národním parku Šumava, a to v prvních i druhých zónách (coz představuje 21 000 hektarů a 29 procent plochy NPŠ). Odvolava se současne na dobre zkušenosti sousedního Bavorského parku, kde rozsiruji plochu samovolneho vývoje ekosystému na 50 % a zahy na 75 % plochy Národního parku Bavorský les.

Pisatelka opomnela skutečnost, že v důsledku bavorské bezzásahovosti kůrovec z Bavor neznály hranic zničil za Modravou 4500 hektarů souvislých smrčin a to převažne přirozených či pralesních tzv. klimaxových.

Opomnela dodat, že bavorských 50 % plochy NPBL má stejnou rozlohu jako našich 18 % plochy NPŠ. Navíc rozšíření plochy samovolneho vývoje v NPBL zaujme převažne smíšené porosty odolnější proti kůrovci oproti našemu rozšíření, kde převažuji přirozené či klimaxove lesy smrkové, které tím nabizime kůrovci k další totalni hostine.

Mohli bychom se poucit na prikladu obrovské větrné kalamity na Šumavě (asi polovina vymery NPŠ) z let 1870 80. V te době bylo v srdci Šumavy ještě 30 % pralesu a dalších 7 % zarucene přírodních lesu. Vichrice zničila převažne smrkové porosty vysokého stáří z velké části i pralesní. Zpracování polomů se jen několik let opozdilo a rozmnozeny kůrovec zničil pote dvakrát větší množství smrčin. Celkem zpracovali asi dva miliony kubíků a vznikla holina téměř na čtvrtine plochy oblasti.

Opozdenou likvidaci polomů kůrovec zničil dvojnásobne více stromu a to vzniklo jen opozdením, natoz kdyby tehdy ponechali polomy ležet, neměli bychom dnes vůbec o cem debatovat přírodní lesy by dnes byly redinami nebo monokulturami.

Odkud pisatelka vzala vůbec pojem bezzásahovosti?Zákon o NPŠ a s tím spojena vyhlaska bezzásahovost nezná, ba nepripousti ani v I. Zónách. Zde je cílem uchovani či obnova samořídících funkci ekosystému, což nejen pripousti ba příkazuje obnovit funkce a platny plán pece NPŠ pripousti se souhlasem státní správy odkornení a pricne rezy kalamitního dřeva a prijmout opatření proti velkoplosnemu rozpadu ekosystému a utlumení kůrovce. Kdo vymyslel tzv. bezzásahovost, kdo ji protiprávně prosazuje či dokonce trestne uskutečnuje v NPŠ?

Ing. Jiří Wolf, bývaly učitel lesnické školy v Písku