Podaří se zlepšit život obyvatel v šumavském národním parku?
| Podaří se zlepšit život obyvatel v šumavském národním parku? | |
|---|---|
| Author | Ludmila Mlsová |
| Date | 2007-06-26 |
| Source | Prachatický deník |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Záměrem ochranářů přírody je podporovat malovyrobu, ozivit místní remesla a využívat nadhernou přírodu jako lakadlo pro turisty.
Vimperk - Dostanou lidé zijici na Šumavě aspon stejne podmínky k životu jako státem chráněna příroda? Tvrdy život v ridce osidlenem horském území tamním obyvatelum dosud ztezuji i velká omezení, která platí na území Národního parku Šumava. V nových ekonomických podmínkách se snaží starostové šumavských obci i podnikatele už leta najít kompromis pro vzajemne souziti s vedením parku.
Zatím však spolecna komunikace spis vazla, a proto nyní Národní sit Zdravých měst a zástupci obou šumavských mikroregionu odstartovali novou etapu dialogu.
„Uvědomujeme si vyznam ochrany přírody a velmi si národního parku cenime. Chceme ale, aby život v chráněném území byl nasi výhodou a prispel k dalšímu rozvoji našich obci v duchu kvality života a udrzitelneho rozvoje. Doposud tomu bylo spíše naopak a jen stezi jsme hledali spolecnou rec,“ uvedl starosta Modravy Antonín Schubert.
Podle starostky Stožce Zdenky Lelkove totiž šumavským obcím nic jiného než znovu zasednout k jednacimu stolu nezbývá. „Jdeme do toho, doufame ve spolupraci. Nemůžeme se nechat odradit dosavadním neúspěchem,“ rekla. Stožecti potrebuji nutne udělat v Českých Zlebech kanálizaci a vodovod, ale nemohou na tuto nakladnou investici sehnat peníze. Ackoli na jedné straně se mají v zachovale přírodě chovat ekologicky, na druhé straně dostali při žádosti o dotace už tři zamitava stanoviska. „Dve z nich byla od ministerstva zemědělství. Jako důvod nám sdělili, že máme málo obyvatel a roztroušenou zástavbu,“ podotkla Zdeňka Lelkova.
Naději pro Stožec a další obce ležící v chráněném území má být právě odstartovany vzajemny dialog pracovní skupiny slozene ze zástupcu šumavského parku, obci, kraju a neziskových organizaci. cílem je prispet k tomu, aby byl vytvořen společný plán rozvoje, který bude respektovat potreby národního parku, ale také místních obyvatel. „Chceme vytvorit marketingovou znacku, kterou bychom prodavali nejen turistům, ale také potencialním investorum.
Radi bychom podporovali malovyrobu, ozivili místní remesla a vyuzivali nadhernou přírodu jako lakadlo pro turisty,“ nastinil představu šumavského parku jeho ředitel František Krejčí.
Cilem pracovní skupiny je také připravit podklady pro konkrétní projekty, které pomohou získat finanční prostředky na nejruznější aktivity. Vedení parku se chce s obcemi do konce roku domluvit na prioritach, pro něž hodlá hledat peníze z různých zdroju včetně evropských fondu. Fakt je, že nyní se rada podnikatelů na Šumavě nepotýká jen s omezeními, které prinasi život v chráněném území, ale také s nedostatkem pracovních sil na ridce osidlenem prostoru. Například majitel pekarny a penzionu v kvildě shani pekare, prodavace, cisniky či kuchare.
„Mame malou pekarnu, v niz vyrabime na sedmdesát druhu domacích vyrobku od chleba přes pecivo až po cukrarské dobroty. Ale sehnat nove pracovníky je téměř nemozne,“ popsal situaci kvildsky podnikatel Karel Potuzak.
