MinistrBursík: Nechci mít na Šumavě zákopovou válku

MinistrBursík: Nechci mít na Šumavě zákopovou válku
Author	Milan Kilián
Date	2007-05-28
Source	Klatovský deník
Genre	tisk
Respondent

Národní park a obce na jeho území se spíše než na diskuse o kůrovci mají zamerit na vzajemnou spolupraci, míní ministr životního prostředí.

Praha, Šumava - „Debata o podobě šumavského národního parku se vede už dlouho a to, co vidíme po orkánu Kyrill, potvrzuje, že je potřeba unikátní lesy na hřebenech hor nechat přirozenému vývoji.“ Tento přístup resortu životního prostředí nastinil po veřejném slyšení v senátu ministr Martin Bursík.

„Sprava parku však důsledne asanuje polomy v nižších polohách a na okrajích národního parku, aby kůrovec neohrozil okolní hospodářské lesy. Takový přístup k nejcennějším územím je v evropských národních parcích samozrejmosti. Jedine tak můžeme pozorovat přírodu, která jde svoji vlastní cestou a poradi si bez lidské pomoci. Nevidím opravdu žádný rozumny důvod, proč bychom v českých parcích měli hledat nějaký jiný originalni, česky přístup,“ dodal Bursík.

Ministruv mluvčí Jakub Kaspar doplnil, že na více než 80% plochy parku se důsledne asanuji polomy a vývraty po orkánu Kyrill. Zbylých necelých 20 % se ponechava přirozenému vývoji, jaký zde probíhal po tisícileti. „Tento diferencovany přístup doporučuje i expertni posudek, který by se zabývál hodnocením vlivu navrhu asanace na soustavu evropsky vyznamných lokalit Natura 2000. Podle něj je navíc třeba zcela vyloucit zásahy proti kůrovci v horských a rašelinných smrčinach a v bučinach,“ dodal Kaspar. Jednoznacne se podle něj ukazuje, že tam, kde se v horských oblastech v minulosti kacely stromy napadené kůrovcem a les se otevřel, popadalo výrazne více stromu než tam, kde se napadené stromy nechaly stát. „Kdyby zde v minulosti nebyly kácením kůrovcem napadených stromu vytvořeny holiny, které vpustily do porostu vítr, dnešní polomy by byly mnohem menší. Jedinou možnosti, jak tento nastartovany kolobeh otevřena porostni stena - > polom - > asanace - > nova porostni stena - > nový polom zastavit, je prestat s asanaci. Smrky sice napadne kůrovec, ale suché stromy a pahyly budou fungovat jako vetrolam. Pod jejich ochranou může rust novy, přirozený les. To potvrzuji i zkušenosti z národního parku na bavorské straně Šumavy. Obnovujíci se zdravy les pod uschlými stromy je pro další vývoj krajiny rozhodne lepší než puste holiny, vznikle při kácení stromu kvůli kůrovci,“ uvedl Kaspar.

Sprava Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava ve spolupráci s odborníky z vysokých skol a lesnických výzkumných ústavu také provedla předbeznou analyzu rizik mozneho šíření kůrovce po vichřici. Stanovila další postup ochrany lesa před kůrovcem presne podle diferencovaneho přístupu a podle předpokládáných dvou variant - standardni a kritické - dalšího šíření kůrovce do roku 2009. Postup respektuje pozadavky na ochranu lesu, které sousedi s národním parkem.

„Diskuse mezi Správou Národního parku Šumava a obcemi by se měla v budoucnosti soustředit více než na lýkožrouta smrkového na takové možnosti rozvoje šumavských obci, které budou šetrne k národnímu parku. Ochrana unikátní přírody si vyžaduje spolupráci s lidmi, kteří v této oblasti žijí. Šumava tak zůstane mezinarodne uznavaným národním parkem a tento státut se diferencovaným a přírodě blizkým způsobem pece o nejcennější partie posili. Národní park bude obcím aktivnejším partnerem při rozvoji šetrne turistiky, která bude v souladu s posláním národního parku. Šumava nestoji o zakopove valky, ale o spolupraci,“ zdůraznil na zaver ministr Bursík.

Ministerstvo životního prostředí:

K rozsahlým velkoplosným vývratum a polomům došlo v následujících lokalitách: Polom - Plesna - Ždánidla, Cerna hora, okolí Kalamitní svaznice pod Tristolicnikem. Ve všech těchto případech šlo o lokality v minulosti významné ovlivnene nahodilou těžbou a asanacemi kůrovce. Nesouvisle porostni okraje starých holin a na holinach izolované ostrůvky geneticky cenných více než 140 let starých smrku větru neodolaly. Rozptylenými polomy jsou postiženy především nižší polohy národního parku a významné také porosty obhospodarované obcemi, např. městem Kašperské Hory. větrem byly nejvíce postiženy porostni stěny na okrajích starsich holin vzniklých v minulých desetiletích působením větru a asanacemi kůrovce, poškozený byly také porosty v nedavne minulosti proredene nahodilou těžbou.