Sežerou kůrovci reputaci ministra Kužvarta?

Sežerou kůrovci reputaci ministra Kužvarta?
Author	Jakub Patočka
Date	1999-04-22
Source	Lidové noviny
Genre	tisk
Respondent

Může některé ekologické téma, pokud jde o zájem veřejnosti, předčit Temelín? Možná ano: Kužvartovo ministerstvo životního prostředí před pár dny rozhodlo o osudu Národního parku Šumava... Citlivou ekologickou veřejnost vzrušuje celá devadesátá léta téma zásahů proti kůrovci v šumavských lesích. Jelikož jde o neobyčejně komplikovanou otázku, média šumavský konflikt dosud příliš nezajímal, neboť ve sporech o míru razantnosti zásahů (jde například o kácení stromů a vytváření rozsáhlých holin) se nezainteresovaný člověk jen těžko orientuje. V čem je tedy současná situace nová? Plocha národního parku je rozčleněna podle ekologické hodnoty do tří zón. V nejcennějších prvních zónách se až dosud striktně uplatňoval mezinárodně uznávaný princip bezzásahovosti: sejdete-li zde z cesty nebo utrhnete-li borůvku, vystavujete se riziku pokuty. I vedení národního parku, ovládané lesními inženýry a považované za zastánce co nejrazantnějšího postupu proti kůrovci, bezzásahové zóny zatím respektovalo. Je ovšem v zájmu řady lesních inženýrů žádná území přírodě neponechat. Jinak by se totiž mohlo ukázat, že les si dokáže s kůrovcem poradit ibez jejich pil a pouček. Proto zahájili hru s čísly (nápadně připomínající hru jejich jaderných kolegů) a Kužvart jim dal zelenou: odsouhlasil zásahy. Lesní inženýři tvrdí, že zásahy se budou týkat pouze dvaceti procent nejohroženějších území -zdá se, že uvažují alespoň trochu střízlivě. Jenomže první zóny zahrnují ilouky, rašeliniště a lesy s převahou buku, kůrovcem nedotčené. Ve skutečnosti se tedy navrhované zásahy týkají drtivé většiny území I. zón spřevahou smrku. Navíc až na nepatrné výjimky (tři případy z padesáti devíti navržených zásahů) se v I. zónách nedá hovořit o krizové situaci. Plán zahrnuje i lesní porosty, ve kterých se šíření lýkožrouta samovolně zastavilo, dokonce i lokality, kde se dosud vůbec neobjevil. Situace je vskutku absurdní. Ministr Kužvart si zřídil poradní grémium, které mu dvoutřetinovou většinou hlasů doporučilo proti kůrovci nezasahovat. Proti zásahům v prvních zónách se postavili přední odborníci z přírodovědných fakult tří univerzit, ředitelé obou kompetentních ústavů Akademie věd ČR i sám ředitel Národního parku Šumava. Jak je možné, že ministr přesto zásahy v prvních zónách povolil? Nechce se věřit, že jej přesvědčil patafyzický argument jednoho z poradců, podle nějž kůrovci přelétnou v hejnu ze Šumavy do Brd, aby zlikvidovali tamější monokultury... První zóny měly zůstat tabu. I v ekologicky dosti negramotných českých zemích se zaváděly jako bezzásahové za širokého konsenzu ministerstev včetně resortů zemědělství, obrany či (tehdejšího) hospodářství. Kácením je dnes ohrožen například trojmezenský prales u Plešného jezera, největší komplex horského pralesa v Čechách, který je rezervací už od roku 1933 a dosud byl vždy výrazných zásahů ušetřen. Nikdo, ani nechvalně proslulý ministr Benda, si tam nedovolil povolit zásah. V okamžiku, kdy padne první strom v prvních zónách, přestává Národní park Šumava existovat. Pokud ministr Kužvart prohraje v těžkém boji o Temelín (snad i proto, že své dosud bezvýhradné spojence zaměstnává zbytečným konfliktem), ještě se tolik neděje, neboť od případného zprovoznění elektrárny nás dělí nejméně čtyři roky. Na Šumavě však již letos může jeho ukvapené rozhodnutí způsobit tragédii na generace. O autorovi, Předseda Hnutí Duha