Kůrovce se v parku nedaří zastavit

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:51, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kůrovce se v parku nedaří zastavit |Author=Eva Tichá |Date=1999-08-18 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }}…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Kůrovce se v parku nedaří zastavit
Author Eva Tichá
Date 1999-08-18
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Šumava - Kůrovcovou kalamitu v prvních zónách šumavského národního parku se jeho správcům zcela určitě nepodaří letos zastavit. Kvůli blokádě ekologů v oblasti Trojmezné se nepodařilo pokácet asi tisíc stromů napadených broukem, který nyní vylétává do ostatních zdravých stromů. "V oblasti Trojmezné nám na zpracování kalamity zůstává minimum času. Ideální doba k zásahu už pominula a nám zbývá ještě zhruba týden. Za tu do bu nestihneme všechny napadené stromy pokácet. Navíc, brouk už nalétává do dalších stromů, kterých napadne pěti až osminásobek dnešního stavu. V takovém případě bude zásah v prvních zónách velice sporný," viní mluvčí národního parku Zdeněk Kantořík ekology z toho, že dali šanci k rozšíření kůrovcové kalamity. "Pokud bychom měli v prvních zónách pokácet větší množství stromů na jednom místě, vzniknou holiny a prostor se otevře větru, který napáchá další škody," vysvětluje Kantořík. Lesníci dosud v prvních zónách parku pokáceli asi tři až tři a půl tisíce stromů. Ekologové v blokádě Trojmezenského pralesa pokračují již třetím týdnem. "Zásah v pralesích je chybný. Po kůrovci alespoň zůstane prales pralesem, ale motorové pily ho zničí navždy," vysvětluje zoolog Mojmír Vlašín, proč ekologové svými těly brání zásahu. Také v druhých zónách národního parku kůrovcová kalamita letos pokračuje. "Zpracovali jsme sedmačtyřicet tisíc metrů krychlových dřeva, zatímco loni to bylo osmadvacet tisíc. Vyznačeno ke zpracování máme zhruba tři a půl tisíce. Loni to byly čtyři tisíce. Většinou jsou napadené stromy poblíž bezzásahových území na Modravě, Kvildě a Srní. Brouk už v územích bez zásahu nemá co žrát, tak vylétá jinam," vysvětluje kalamitu Zdeněk Kantořík.