Kůrovec na Šumavě aneb nebezpečná ztráta komunikace
| Kůrovec na Šumavě aneb nebezpečná ztráta komunikace | |
|---|---|
| Author | Antonín Buček |
| Date | 1997 |
| Source | Veronica |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Veronica 1997, 1
Tak jako byl rok 1995 ve znamení Evropského roku ochrany přírody, byl rok 1996 v české ochraně přírody ve znamení kůrovce, Nové vedení Správy národního parku Šumava zahájilo s pomocí lesnické techniky rozsáhlou akci, směřující k likvidaci kůrovcové kalamity. Tam, kam dříve nesměli návštěvníci ani vstoupit, objevily se náhle těžební a dopravní mechanismy, některé části národního parku byly pro veřejnost zcela uzavřeny. Názory na tuto akci, prezentované v tisku, rozhlase i v televizi byly zcela kontroverzní - od bezvýhradné obhajoby lesnických opatření až po striktní odmítání jakýchkoli zásahů proti kůrovci v nejcennějších částech šumavských lesů. Nelze se divit milovníkům a obdivovatelům přírody, že byli zděšeni, když spatřili těžké mechanismy, rozrývající lesní půdu v srdci Šumavy, zvláště když řada přírodovědců upozorňovala na problematický smysl celé akce a možné negativní důsledky. Vybrat správné a pro přírodu vyhovující řešení nikdy není a ve složitých podmínkách středoevropské kulturní krajiny ani nikdy nebude jednoduché. Proto jsme v redakci časopisu Veronica rozhodli věnovat podstatnou část tohoto čísla spektru názorů na kůrovce, kůrovcově kalamity a jejich důsledky v Národním parku Šumava i v dalších chráněných územích. Škála názorů je bohužel neúplná, nebol chybí slíbené stanovisko Správy národního parku Šumava. V době uzávěrky jsme je ještě nedostali. Chybí tedy pohled těch, kteří na sebe vzali odpovědnost za provedené zásahy, chybí zdůvodnění těchto zásahů a pohled pracovníků Správy NP na to, jak se péče o lesní ekosystémy na Šumavě bude vyvíjet v budoucnu. Jedno poučeni z "roku kůrovce" je zřejmé. Je třeba diskutovat o zásazích v chráněných územích dlouho před jejich započetím. Je třeba před rozhodnutím vyslechnout celou škálu odborných názorů, které by měly být založeny na dlouhodobém sledování dějů v přírodě, je nezbytné pečlivě zvažovat důsledky zásahů a je také třeba, vysvětlit veřejnosti, proč jsou případné zásahy nutné. Vždycky je lépe předem diskutovat, než se později hádat a vzájemně obviňovat. Ztráta komunikace je vždy nebezpečná. V případě péče o nejvzácnější klenoty naší přírody si ji nemůžeme dovolit.
