Nejhůře jsou na tom sousedé Bavorského lesa

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:51, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Nejhůře jsou na tom sousedé Bavorského lesa |Author=Ivana Harantová |Date=2000-05-24 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Nejhůře jsou na tom sousedé Bavorského lesa
Author Ivana Harantová
Date 2000-05-24
Source Klatovský deník
Genre tisk
Respondent

Stejně jako v loňském roce, i letos Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava (NP a CHKOŠ) vydala souhlas k asanačním zásahům proti kůrovci v prvních zónách ochrany přírody. Současně se zprávou o tomto rozhodnutí správa parku vydala zprávu, jejíž obsahem je vyhodnocení asanace kůrovcem napadeného dřeva v roce 1999. Autorem zprávy je Vladimír Zatloukal, náměstek ředitele Správy NP a CHKOŠ.

Využili i polomy"Tato asanace byla v prvních zónách ochrany přírody povolena rozhodnutím z 10. května 1999. Byl tak umožněn zásah v šestapadesáti prvních zónách nebo jejich částech, to znamená na téměř čtvrtině porostní plochy prvních zón. Vzhledem k termínu vydání rozhodnutí byla možnost asanace kůrovcem napadených stromů již značně omezená. Spolu s využitím polomů jako lapáků přesto v mnoha případech postačila k utlumení gradace kůrovce, uvádí Vladimír Zatloukal. (Pozn. aut.: Lapáky jsou poražené stromy, které jsou pro kůrovce atraktivnější než feromonové lapače. Škůdce naklade pod kůru vajíčka, která jsou spolu s ní zničena dřív, než stačí vylétnout další generace kůrovce. V případě polomů, které v minulých letech vznikly v důsledku vichřic, se jako lapáky nepoužívají zdravé stromy, ale právě polomové dřevo.)

Ohrožená TrojmeznáPodle Vladimíra Zatloukala se asanaci v prvních zónách podařilo zvládnout včas a s minimálními dopady na postižené lesní ekosystémy. Výjimkou se stala pouze Trojmezná v jižní části Šumavy, kde byla asanace kůrovcem napadených stojících stromů znemožněna blokádou ekologických aktivistů. Tam se kromě 771 m3 vývratů podařilo asanovat (tedy porazit a odkornit) pouze 1 881 m3 stojících stromů. "V důsledku blokády se kůrovec vyrojil z 4 346 kubíků napadených stojících smrků. Tato skutečnost bude mít nepochybně vážné negativní důsledky na rychlost rozpadu porostů v této první zóně i jejím okolí, konstatuje Vladimír Zatloukal.

Káceli s rozmyslemRozhodnutí umožňující asanaci stojících kůrovcem napadených stromů nebylo využito u šestnácti prvních zón z celkových šestapadesáti, v nichž byla povolena. Zasahovalo se tedy pouze na 87,3 % plochy, kde byla asanace povolena, a na necelých 22 % lesní půdy zařazené do prvních zón. "Tato skutečnost dokládá diferencovanost a šetrnost přístupu správy národního parku k tlumení kůrovcové gradace v prvních zónách a uvádí na pravou míru některá nepravdivá tvrzení o ,bezhlavém kácení , říká Vladimír Zatloukal. Zatímco vloni vedení parku tvrdilo že zásahy v nejcennějších oblastech tohoto chráněného území se dotknou nejvýše tří procent veškerých smrků, nyní je již zřejmé, že loňskou asanací bylo dotčenou pouhých 0,75 % objemu živých smrků.

Zdrojem Bavorský les"Loni se ještě výrazněji než v předchozím roce potvrdilo, že přetrvávající kůrovcová gradace v části národního parku má zcela jednoznačně příčinu ve velkých kůrovcových zdrojích. Jejich těžiště je převážně v Národním parku Bavorský les a dále v našem bezzásahovém území, v navazujících prvních zónách Lesní správy Modrava a v přiléhající části Lesní správy Srní. Na území Lesní správy Modrava, která nejenže celou hranicí sousedí s jádrovou zónou Národního parku Bavorský les, ale má i vlastní bezzásahové území a mimo ně rozsáhlé smrkové první zóny, se odehrává více než polovina veškerých asanačních kůrovcových těžeb ve druhých zónách. Na lesních správách Srní a Kvilda, jež sousedí s jádrovou zónou Bavorského lesa a částečně i s modravským bezzása- hovým územím, je soustředěna další zhruba třetina z celkového objemu kůrovcových těžeb. Tyto tři lesní správy, které jsou v bezprostředním kontaktu s velkým zdrojem kůrovce, evidují více než 83 % veškerých kůrovcových těžeb ve druhých zónách ochrany přírody, vysvětluje Vladimír Zatloukal. Naopak další tři lesní správy, nejméně exponované vůči velkým kůrovcovým zdrojům, a to vnějším i vlastním - Křemelná (Hartmanice), Prášily a České Žleby - mají dohromady necelých 1 500 m3 asanovaných stojících stromů. Přibližně čtvrtina veškeré plochy lesů v NP a CHKOŠ, se tedy na celkovém objemu asanací ve druhých zónách podílí necelými dvěma procenty. Zásah by již škodil Letošní postup v již zmíněné jihočeské první zóně Trojmezná objasňuje nejnovějším rozhodnutím Správy NP a CHKOŠ její mluvčí Zdeněk Kantořík. "Vzhledem k rozsahu celkového napadení kůrovcem v této citlivé oblasti, které je i důsledkem loňské blokády ekologických aktivistů, a nebezpečí vzniku velkých holin při asanaci čerstvě napadených stromů správa národního parku nebude na Trojmezné zasahovat, konstatuje Zdeněk Kantořík. Vedení parku podle něj takto nerozhodlo na základě mínění ekologických aktivistů, ale bere zřetel na současný stav porostů v lokalitě a s ním spojená rizika. "Oproti loňským 4 346 m3 napadených smrků, které nemohly být asanovány, je nynější napadení několikanásobné. Vznik holin při asanaci by vedl k otevření porostních stěn a dalšímu rozvrácení porostů. Případný zásah by již byl spojen s velkými riziky a nemohl by tak už přinést žádoucí ochranný efekt, vysvětluje Zdeněk Kantořík.