Místo národního parku obecní?
| Místo národního parku obecní? | |
|---|---|
| Author | Vratislav Francl |
| Date | 2000-04-28 |
| Source | Prachatický deník |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
BYLO V POŠTĚ / V době, kdy byla vyhlášena CHKO Šumava r. 1963, respektive Národní park Šumava v r. 1991, obce žádné lesy nevlastnily a proto nebyl ani důvod k jejich výkupu.Senátor za ODS Jiří Pospíšil v rubrice Názor (JčL 12.4.) ospravedlňoval březnovou novelu zákona č. 172/91 Sb. "O přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí", který má mimo jiné navrátit obcím ležících v Národním parku Šumava přes 6000 ha lesů (dosud spravovaných a obhospodařovaných NPŠ).Tato novela má i řadu odpůrců. I já jsem na stránkách LP publikoval podiv nad tím, jak jinde ve světě, kde hodlají vyhlásit nový národní park, příslušný stát půdu pro park vykupuje, zatímco u nás děláme pravý opak. Lesní půda se totiž převádí do majetku obcí. Poněkud ironicky jsem pak vznesl otázku, zda-li se takový park místo "Národní" pak nebude nazývat "Obecní", nebo dokonce "S ručením omezeným".Senátor Pospíšil sice namítá, že se ve světě přece pozemky pro národní parky řádně vykupují, a nikoliv vyvlastňují, bez náhrady. Má pravdu. Jenže on zapomněl, že v době, kdy byla vyhlášena CHKO Šumava r. 1963, respektive NPŠ v r. 1991, tyto obce žádné lesy nevlastnily a proto nebyl ani důvod k jejich výkupu. V tom je velký rozdíl. Nicméně připouštím, že by bylo nespravedlivé, aby některé obce své obecní lesy dostaly v rámci restitucí zpět do majetku a jiné nikoliv jen proto, že mají smůlu, když leží v národním parku. Toho si bylo až příliš dobře vědomo i ministerstvo životního prostředí, které vyvíjelo velké úsilí, aby tyto obce byly odškodněny jiným způsobem, a to vydáním náhradních restitucí mimo národní parky, případně, aby dostaly od státu finanční vyrovnání. Žel, naši poslanci i senátoři si prosadili svou. Chápu, že i v tomto případě jde o peníze až v první řadě. A připouštím, že si nejeden politik, podnikatel i starosta nad citovanou novelou zákona č. 172/91 mne spokojeností ruce. Já ale ne.
