Představitelé parku míní, že zvládli boj s broukem

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:51, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Představitelé parku míní, že zvládli boj s broukem |Author=Eva Tichá |Date=2000-03-13 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=ti…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Představitelé parku míní, že zvládli boj s broukem
Author Eva Tichá
Date 2000-03-13
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Šumava - Správci šumavského národního parku se domnívají, že s výjimkou několika oblastí se jim podařilo zaposlední čtyři roky zvládnout kůrovcovou kalamitu. Podobně optimisticky hovořili již dříve. Vloni se ale opětzvýšil počet napadených stromů, které musel park pokácet. "Z dosavadního vyhodnocení je zřejmé, že s výjimkouoblasti Lesních správ Modrava, Srní a Kvilda, které bezprostředně sousedí s velkým zdrojem kůrovce, jekalamita prakticky zažehnána. Na části národního parku se nám tak podařilo kalamitu zlikvidovat za pouhé čtyřiroky," hodnotí optimisticky stav náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Vladimír Zatloukal. Za velkýzdroj kůrovce, který stále ohrožuje velké množství stromů, správci parku označují rozsáhlou bezzásahovou oblastna tuzemské i němec - ké straně hranice poblíž Březníku, kde již brouk zlikvidoval všechny smrky. Nyní odlétá zapotravou dál do oblasti Modravy, Kvildy a Srní. "Nebezpečným zdrojem kůrovce je i Trojmezná, kde broukohrožuje půl milionu smrků. Když proti němu v oblasti nezasáhneme, ohrozí nejen Trojmeznou, ale i okolníporosty, kde vzniknou rozsáhlé holiny," vysvětluje mluvčí parku Zdeněk Kantořík, proč chce park letos opětzískat povolení ke kácení stromů v první zóně na Trojmezné. "Ukončení asanačních zásahů po jednom roce bybylo zcela iracionální," tvrdí Vladimír Zatloukal. Ekologové z Hnutí Duha však dál prosazují, aby park v prvníchzónách stromy nekácel. Argumenty správců parku, že brouk z prvních zón vylétá do okolí, kde ničí velkémnožství stromů, zpochybňují. "Zmíněné tvrzení není tak jednoznačné. Záleží na spoustě okolností. Například voblasti Černého a Čertovo jezera, která se svým charakterem nejvíce blíží diskutovaným prvním zónám, sepřestalo aktivně proti lýkožroutovi zasahovat. Potvrdilo se totiž, že tam, kde se proti hmyzu nezasahovalo, naopakbrouka ubývalo," říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha.