Šumava, kraj a lid, 1902, Úvod

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:52, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{PrefBankArticle |Title=Šumava, kraj a lid, 1902, Úvod |Author=Leopold Zeithammer |Date=1902 |Source=Zeithammer, Leopold: Šumava, kraj a lid |Genre=pr…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání
Šumava, kraj a lid, 1902, Úvod
Author Leopold Zeithammer
Date 1902
Source Zeithammer, Leopold: Šumava, kraj a lid
Genre průvodce
Respondent

Vybídnut několika svými přáteli, doznal jsem vlasteneckou povinnost, sepsati a vydati knihu, kterou jsem – ovšem za jiným úmyslem – r. 1896 vydal v jazyku německém, a jejíž obsah na mnoha místech rozšířený po 2 roky vycházel v časopise „Jihočeské Listy“ jazykem mateřským.

Byv po 17 let povoláním svým i srdcem svým upoután k naší krásné Šumavě, poznal jsem důkladně tamní kraj pohorský i se zálibou studoval tamní lid bodrý, jeho lopotu a strasti. Při tom spřátelil jsem se s nestranným jeho znalcem a přítelem, s mistrným léčitelem přírodních vnad a tajů šumavských, professorem K. Klostermannem, jenž mne mile pobídnul k práci mé a lichotivými slovy vyprovodil na její cestě do veřejnosti. S ním jsem za jedno ve smýšlení, aby Čech a Němec, jako bývalo za dřívějších dob, svorně a v míru spolu žili v horách a úkoly své životní účelnou organisací a vzájemnými styky s rozvahou a úspěchem vykonávali.

Kdežto Čechové v předhůří většinou se zabývají zemědělstvím, připadl Němcům, kapitalisticky silnější úkol, provozovati hlavně průmysl strojní, dřevařský a sklářský. Čechům jest pole živnostenské po Šumavě všude otevřeno, nalezneš všude v německých městech české a řádné řemeslníky.

Tyto tři stavy: agrární, živnostenský a průmyslový, podporované od 20 let znenáhla zřizovanými prostředky spojovacími, jsou na sebe poukázány jako kapitál na práci, doplňují se jako národně-hospodářští činitelé a mají vyrovnávati, ba odklízeti rozkoly národnostní, překážející kulturnímu i národohospodářskému rozvoji Čechů i Němců.

Čtením skvostných písní, jež nadchnuté svěžím i vroucím citem pěl slavík náš pootavský, a jimiž opěvoval přírodní krásu naší Šumavy, její šumné hvozdy, velebné pralesy a hory obestřené temněmodrým závojem, peřeje ječící, hluboké a tmavé zory jezer, jimiž věrně vylíčil též lopotné práce rolníka, dřevorubce a skláře šumavského (viz básně: Dřevorubec, Sekerník, Zpěvy pošumavského dudáka, Pod Vítkovým kamenem, Hořec a srdečník), rozechvěn soucitem vlasteneckým, pohnut jsem byl, požádati pana školního radu Adolfa Heyduka, aby napsal k mému dílu o Šumavě proslov, který v jeho čele skvíti se bude jako třpytný vltavín hlazený.

Budiž našemu roztomilému pěvci za to vzdán vroucí dík!

K díkům jsem zároveň zavázán slavnému družstvu vydavatelskému a nakladatelstvu, že s ochotou převzalo náklad této knihy, jako separátního vydání článků, uveřejněných v „Jihočeských Listech“, též jiným spisovatelům, jejichž spisů jsem při sepsání svého díla byl použil, zejména jsou to: Krejčí a Wenzig, dr. Willkomm, dr. Woldřich a K. Klostermann, Otokar Mokrý, Adolf Heyduk a El. Krásnohorská v nádherném, vlasteneckou firmou J. Otto vydaném díle „Čechy“, díl I. Šumava a j.

Zamlouvati bude-li se tato kniha a zajímati obsah její, bude mou nejmilejší odměnou.

V Č. Budějovicích, 3. listopadu 1902. Spisovatel.