Šumava kůrovcem ohrožena není

Z sumava-corpus
Verze z 10. 4. 2017, 03:05, kterou vytvořil Michal Horejsi (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Šumava kůrovcem ohrožena není |Author=Vladimír Vácha, |Date=1997/01/25 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent=Ivan Žlábek…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Šumava kůrovcem ohrožena není
Author Vladimír Vácha
Date 1997/01/25
Source Právo
Genre tisk
Respondent Ivan Žlábek

ŘEDITEL SPRÁVY NÁRODNÍHO PARKU ŠUMAVA IVAN ŽLÁBEK ŘEKL PRÁVU:

Ivan Žlábek nastoupil do čela Správy národního parku Šumava v létě 1994. Před tím dlouhá léta pracoval v lesnických projekcích, naposledy na ministerstvu životního prostředí.

  • Kolik hektarů lesa již bylo nutné při likvidaci kůrovcové kalamity v lokalitě šumavského národního parku vykácet?

Přesné číslo nejsem schopen bez vyhodnocení leteckých snímků, které budeme mít k dispozici na jaře, říci. V lokalitě Modravských slatí se jedná asi o sto dvacet hektarů. Šumava však jako celek rozhodně ohrožena kůrovcem není. Samozřejmě pokud ji necháme broukovi napospas, mohl by spolykat desítky tisíc hektarů lesa. Ekosystém se sám neubrání. Šumava byla vyhlášena jako zelený národní park, ne obětní beránek nějakému ochranářskému experimentu.

  • Které lokality považujete za nejvíc ohrožené?

Jde o Trojmezí, kde se loni asanovalo kolem 24 000 kubíků dřeva, ale situace je již plně pod kontrolou. Horší stav zatím panuje v okolí Modravských slatí při hranici s Bavorským parkem, kde se v minulosti neprovedly potřebné zásahy k zamezení populace lýkožrouta smrkového jak v Bavorsku, tak na českém území. Nyní se snažíme napravovat chyby minulých let.

  • Můžete je konkretizovat?

Jde hlavně o zanedbání péče o les. První, i když ne úmyslné byly již v roce 1870 po rozsáhlé kalmitě, ktrerá postihla přibližně 16 000 ha lesa. Tehdy sice padlo osvícené rozhodnutí, že během deseti let je třeba vykácené plochy zalesnit. Pro všechny postižené lokality se však nepodařilo získat kvalitní sazební materiál. Nešumavský smrk ve zdějších podmínkách stárne mnohem rychleji a snadněji je napadán kůrovcem. K současnému složitému stavu v Modravských slatích přispěly i polomy v roce 1984 a jejich následná pomalá likvidace.

  • Změnily se metody likvidace kůrovce od dob našich předků?

V podstatě ne. Snažíme se sice těžbu částečně kombinovat s chemickými postřiky, ale ty lze uplatnit pouze tam, kde je brouk těsně před vylétnutím. Celoplošné postřiky nejsou možné.

  • Pomohou vám při likvidace brouka letošní silné mrazy?

Podle učebnic by měly tři dny po sobě jdoucí dvacetistupňové mrazy ovlivnit vývojová stádia a zredukovat jeho počet. Z loňských zkušeností ale vyplývá, že ani silné mrazy výrazně jeho množství neovlivnily.

  • Na duben se chystá do Vimperka mezinárodní konference k problematice kůrovce. Co si od ní slibujete?

Především vítám fakt, že bude mezinárodní a že snad ukončí definitivně mediální spory o tom, zda bylo či nebylo nutné postupovat v likvidaci kalamity způsobem, který jsme zvolili. První signály, které jsem zanamenal, jsou takové, že většina odborníků nám dává za pravdu. Jejich setkání navíc i ukáže, že nejde jen o ohrožení horských smrčin Šumavy, ale o problém smrkových jehličnatých porostů v celé Evropě.