Názory na boj s kůrovcem v první zóně se liší

Z sumava-corpus
Verze z 10. 4. 2017, 06:35, kterou vytvořil Michal Horejsi (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Názory na boj s kůrovcem v první zóně se liší |Author=Robert Malota, |Date=1998/04/03 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=ti…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Názory na boj s kůrovcem v první zóně se liší
Author Robert Malota
Date 1998/04/03
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Vimperk - Rozporuplné reakce mezi starosty šumavských obcí a nezávislými ekology vyvolalo nedávné doporučení odborníků, aby se v nejvzácnějších zónách Národního parku Šumava proti kůrovci bojovalo maximálně pomocí lapačů, rozhodně však ne těžbou postižených stromů. Zatímco vedení parku hodlá názor vědců respektovat a chce se podle něj řídit, zástupci Hnutí Duha ani někteří starostové s ním nesouhlasí. Každá strana však ze zcela jiných důvodů. Členové vědecké sekce rady parku se minulý týden shodli, že by vedení národního parku nemělo broukem napadené stromy těžit v první zóně. Připustili však, že v těchto přírodně nejcennějších oblastech je možné kůrovce lákat na feromonové lapače nebo nastražené stromy. Zástupce sušické pobočky Hnutí Duha Jiří Koreš však s doporučením vědecké rady zásadně nesouhlasí. "První zóna parku je přece prostor, kde působí všechny přírodní fenomény bez jakýchkoliv zásahů. Nemůžeme tedy ani připustit, aby se do těchto území nasadily lapače, neboť pak první zóna ztrácí smysl," vysvětlil Koreš. Roztrpčen je také starosta Nové Pece Jan Jelen. Tvrdí, že osobně by navrhoval těžit kůrovcem napadené stromy i v prvních zónách. "Jinak se totiž kalamita nezastaví," řekl. Dodal, že lapače jsou účinné jen do určitého počtu napadených stromů. "Například na Smrčině je ale dnes v první zóně postižená již pětina lesa," uvedl Jelen. Upozornil, že pokud se přístup správy parku k tomuto problému nezmění, může se stát, že během několika let kůrovec na Šumavě zničí tolik lesa, že bude ohrožena zásoba podzemní vody v rozsáhlé oblasti, a to vyvolá značnou erozi půdy. Smířlivější postoj zastává starosta Jiří Frydlewicz z Kvildy, která leží poblíž Modravských slatí, jedné z oblastí nejvíce postižených kůrovcem. "Pokud je možné nasadit do prvních zón alespoň feromony, pak díky za to. Já názor vědecké rady příliš kritizovat nemohu, tolik tomu problému zase nerozumím," řekl Frydlewicz.