Šumava se obává požárů i kůrovce
| Šumava se obává požárů i kůrovce | |
|---|---|
| Author | Václav Bouda |
| Date | 1998/08/20 |
| Source | Zemské noviny |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Obavy vzbuzují místa se suchými stromy, jejichž vzplanutí neprovází tmavý kouř
Modrava - Sucho vzbuzuje stále větší obavy pracovníků Správy Národního parku Šumava (NPŠ). S každým slunečním dnem totiž stoupá nebezpečí požáru a k malé radosti ochranářů i lesáků se v první - nejpřísněji chráněné - zóně parku zvyšuje množství vylétaných kůrovců. Především pro požární techniku těžko přístupné oblasti jsou proto pod přísnou kontrolou profesionálních strážců parku a hajných. »Obavy máme zejména z míst, kde jsou suché stromy po napadení kůrovcem. Jejich vzplanutí totiž není provázeno tmavým - zdaleka viditelným - kouřem, jako u zelených stromů. V závěru minulého týdne na Hlavňovicku jednu takovou souš zapálil blesk. Naštěstí si toho včas všiml cyklista, který zalarmoval lesáky. V současné situaci ale může požár zavinit každý nedopalek nebo i skleněný střep, který zapracuje jako lupa,« varuje mluvčí NPŠ Zdeněk Kantořík. Podle jeho informace sice letos těžba dřeva po kůrovcové kalamitě na Šumavě výrazně poklesla, ale obavy z extrémně suchého počasí vzbuzuje první zóna NPŠ. Tam je totiž razance možného lidského zásahu podstatně menší, protože vývoj se ve větší míře ponechává na přírodě samotné. K regulaci »brouka« tam mají významně přispívat zejména lapače. »Vylétající kůrovec je ale stoupajícím horkým vzduchem unášen vzhůru do korun a lapače tak mají nízkou účinnost. Navíc je odolnost stromů proti škůdci při minimálních srážkách podstatně menší,« obává se mluvčí budoucích následků. Právě stavem lesa a zvláště smrkových porostů se v současnosti na západočeských horách zabývá specialista z USA, který získal grant na zmapování zdravotní situace šumavských a krušnohorských lesů. Má k tomu využít speciálních senzorů, vyvinutých americkou národní leteckou a kosmickou agenturou. Výsledky projektu by po porovnání s poznatky pozemního zkoumání měly v budoucnu přispět k rychlejšímu určování počátečních stadií poškození smrků.
