Ohrožení Smrčiny kůrovcem není pro park Šumavy žádnou novinkou

Z sumava-corpus
Verze z 10. 4. 2017, 08:26, kterou vytvořil Michal Horejsi (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Ohrožení Smrčiny kůrovcem není pro park Šumavy žádnou novinkou |Author=Aleš Pešta, |Date=1997/12/09 |Source=Právo |Gen…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Ohrožení Smrčiny kůrovcem není pro park Šumavy žádnou novinkou
Author Aleš Pešta
Date 1997/12/09
Source Právo
Genre tisk
Respondent

Lesy hraničního hřebenu Smrčina na pravém břehu lipenského jezera, které jsou součástí Národního parku Šumava (NPŠ) a některými lokalitami patří do prvních ochranných zón parku, jsou ohroženy kůrovcovou kalamitou. Právu to potvrdil náměstek ředitele Správy NPŠ Vladimír Zatloukal.

"Víme, že se i zde budeme muset rozhodnout. Když zasáhneme, hrozí vznik okamžitých škod z těžby a přibližování dřeva, když nezasáhneme, hrozí rozvoj kůrovcové kalamity s ještě většími škodami. V živé paměti máme rozbouřenou a zpolitizovanou situaci při likvidaci kůrovcové kalamity například na Modravě," konstatoval Zatloukal. Režim prvního ochranného pásma nedovoluje sanační těžbu. Pokud se Správa NPŠ přikloní k zásahu, musí požádat o výjimku. Tomu předchází správní řízení za účasti takových subjektů jako například Hnutí Duha. "Jednání nejsou jednoduchá a my na ně musíme být dobře připraveni. Proto kromě monitorování provádíme sčítání souší z roku 1996 a 1997 a následně určíme dynamiku vývoje," uvedl Zatloukal. Ten současně přiznal, že on sám patří k zastáncům aktivní ochrany přírody včetně včasného zásahu proti kůrovci v některých prvních zónách. Situace je podobná v celé Evropě, protože zde není neovlivněná krajina. "V kauze kůrovce na Šumavě se dobrá řešení v minulosti propásla. Proto se teď rozhodujeme pouze mezi více a méně špatným řešením," řekl Zatloukal.