Kusadla kůrovce ohrožují lesy

Z sumava-corpus
Verze z 10. 4. 2017, 08:32, kterou vytvořil Michal Horejsi (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kusadla kůrovce ohrožují lesy |Author=Jan Hábík, |Date=1996/07/02 |Source=Profit |Genre=tisk }} Smrkové polomy a vývraty z…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Kusadla kůrovce ohrožují lesy
Author Jan Hábík
Date 1996/07/02
Source Profit
Genre tisk
Respondent

Smrkové polomy a vývraty ze zimy měly být zpracovány do 30. června

Více než 160 000 převážně staronových vlastníků lesa na sebe vzalo nemalé povinnosti. Připomínám je s ohledem na zimní kalamitu a § 4 vyhlášky č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví opatření k ochraně lesa. Zbytečné otálení by totiž mohlo znamenat velký průšvih.

Koncem loňského roku, v lednu a v únoru byly námrazou poškozeny porosty lesů Českomoravské vrchoviny - zejména v oblasti Jihlavy, Třebíče, Pelhřimova a Žďáru nad Sázavou, ale škody jsou iv Brdech, Jeseníkách, na Šumavě ive Slavkovském lese. Kalamita je nepříjemná i proto, že jde převážně o zlámané vršky stromů, které se musí vytěžit. Někde je ve skupinách nebo roztroušeně poškozena až polovina stromů, takže jejich zpracování je obtížné. To vytváří podmínky pro možné přemnožení některých kůrovců, a tím ohrožení lesa, zdůrazňuje Karel Kopečný , ředitel odboru tvorby lesa Ministerstva zemědělství ČR.

Upozornění ze Zbraslavi

Ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti Zbraslav byla zřízena ochranná služba určená na pomoc vlastníkům lesů a orgánům státní správy. Je financována státem a sbírá údaje o výskytu škodlivých činitelů v lesích celé ČR a na jejich základě zpracovává progózy výskytu a odborně garantuje velkoplošné letecké zásahy, například proti mnišce. Díky tomu, že jsou odborně usměrňovány - v roce l994 bylo ošetřeno 8500 hektarů, loni 19 400 hektarů a letos se uvažuje s asi 2000 hektary - jsou chráněni přirození nepřátelé škůdců, což snižuje náklady na ochranu lesa a je to šetrné k životnímu prostředí. Potíže by však mohly vzniknout, kdyby se nepodařilo zpracovat polomové dříví z letošní kalamity. Každý vlastník by se měl starat, aby v lese neměl dříví, které je atraktivní pro lýkožrouta smrkového a ostatní druhy kůrovců. To znamená, že čerstvé vývraty, zlomy, stromy již škůdcem napadené, dříví z čerstvé těžby na skládkách by nemělo zůstávat v lese. Protože povinnost pečovat o les jako složku životního prostředí je dána zákonem (č. 289/1995 Sb.) a návazujícími vyhláškami, je tedy majitel lesa povinen:

  • Zpracovat smrkové polomy a vývraty ze zimního období do 30. června.
  • Předcházet vzniku zvýšeného stavu hmyzích škůdců soustavným vyhledáváním a včasným zpracováním všech napadených stromů.
  • Jesliže existuje nebezpečí vzniku významných škod, nebo škody vznikly, je vlastník povinen bezokladně provést opatření k redukci škůdce pod kalamitní stav, k odstranění škod nebo k zamezení dalšího šíření škůdce. (viz § 4 vyhlášky č. 10l/1996).

Zimní kalamita je jedno nebezpečí, druhým je, že v letech 1993 1994 vznikl na Moravě výrazný srážkový deficit. Tím došlo k oslabení lesních porostů a ke vzniku přírodních podmínek pro šíření hmyzích škůdců, včetně kůrovců. S touto nepříznivou okolností musí majitelé kalkulovat a věnovat svému lesu zvýšenou pozornost. Proto je žádoucí, aby při ochraně lesa postupovali v těsné spolupráci s odbornými lesními hospodáři.

Ochrana i druhých

Ale pozor - nejde jen o ochranu vlastního majetku, ale také podle § 32 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb., je každý vlastník povinen hospodařit v lese tak, aby jeho činností nebyly ohroženy lesy sousedních vlastníků. Jinak řečeno - kdo nechá ve svém lese namnožit kalamitního škůdce a ohrozí tak lesy sousedních vlastníků, může být žalován u soudu. Tím nechci nikomu vyhrožovat, ale jen upozornit na povinnosti, které není možné odložit na pozdější dobu.