Kůrovec jako součást přírody?

Z sumava-corpus
Verze z 10. 4. 2017, 14:25, kterou vytvořil Michal Horejsi (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kůrovec jako součást přírody? |Author=Jiří Oliva, |Date=1996/10/10 |Source=Lidové noviny |Genre=tisk }} Polemika: V Náro…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Kůrovec jako součást přírody?
Author Jiří Oliva
Date 1996/10/10
Source Lidové noviny
Genre tisk
Respondent

Polemika: V Národním parku Šumava byla promarněna možnost účinného zásahu proti škůdci

Přesto, že podnik, jehož jsem zaměstnancem, již 3 roky nemá s Národním parkem Šumava nic společného a současnou situaci v NP mohu sledovat jako nestranný pozorovatel, otevřený dopis Vladimíra Justa ministru Skalickému (LN, 25. 9. 1996) nemůže nechat klidným nikoho, kdo vystudoval alespoň lesnické učiliště. Nezlobím se na pana Justa za jeho názor, má na něj plné právo, stejně jako na to, aby rozuměl věci tak, jako já divadelní historii, ale přece jen, chci-li vlastní názor veřejně použít k útoku na někoho, měl by mít fundovaný základ. A nyní k příčinám situace na Šumavě, u jejíhož vzniku jsem byl, bohužel, přítomen. Založení NP Šumava bylo v roce 1991 v tehdejší vládě pana Pitharta předmětem velké diskuse. Nakonec pan premiér osobně prosadil tzv. velkou variantu. Vznikl tím národní park o velikosti, jakou známe snad jen z Afriky nebo z Kanady, rozhodně však ne z Evropy. Navíc s lesními porosty charakteru uměle založených smrkových monokultur, po staletí intenzivně obhospodařovaných. Myslím tím převážnou část plochy národního parku, nikoliv omezenou plochu slatí, mokřadů a zbytků autochtonních porostů. Než zákon č. 114/1992 Sb. převedl právo hospodaření v lesích na správu parku, hospodařily na území parku lesní závody LČR. Již tenkrát tehdejší ředitel parku Ing. Jiří Kec se svými poradci pány Krejčím, Musiolem, Ješátkem a dalšími, začali prosazovat teorii, že bez ohledu na zcela nepřirozené ekosystémy v NP (o čemž existuje mnoho historických dokladů) se v NP nebude bojovat proti kůrovci, neboť kůrovec je součástí přírody. Tuto teorii doplnili i správními rozhodnutími zakazujícími podniku Lesy České republiky zpracovávat kalamitu a kůrovce (tato rozhodnutí jsou u mne k nahlédnutí). Přesto, že proti této pseudoteorii vystoupili naši přední ochranářští odb1orníci, např. prof.Ing. Křístek, DrSc., prof. Ing. Stolina, DrSc., Ing. Švestka, CSc. a další, kteří ve svých posudcích (jsou u mne rovněž k nahlédnutí) poukazovali na desítky historických případů kůrovcových kalamit ve smrkových monokulturách, byli zastánci těchto názorů označeni za těžařskou lobby (jaká shoda), televizní pořad "Nedej se" nazýval LČR dřevožrouty z Hradce Králové, a správa parku z titulu moci úřední, neboť podle zák. č. 114/1992 Sb. je orgánem státní správy, svoje názory prosadila. Poté, co bylo z titulu již zmíněného zákona převedeno právo hospodaření v lesích na správu NP, nic již nestálo v cestě k praktikám, při kterých všem, kteří někdy zažili, co kůrovec v lese dokáže, vstávaly vlasy hrůzou. Výsledky se však dostavily téměř okamžitě. Zatím co se v celé ČR všemi silami bojovalo proti kůrovcové kalamitě, pro kterou byly v letech 1992-95 mimořádně příznivé podmínky, v NP se čekalo na samoregulační procesy v nepřirozených porostech! Tím byla promarněna možnost účinného zásahu proti škůdci. Následující výměna ředitelů a změna filozofie byla sice správná, leč přišla pozdě, a katastrofické předpovědi těch, kteří jsou panem Justem nazýváni lobbisty a fachidioty, se bohužel naplnily. Dnešní ředitel NP ing. Žlábek dostal do vínku problém, který je srovnatelný snad jen s imisní kalamitou v Krušných horách. Dělá dnes již jedinou možnou věc, a to urychlenou těžbu a asanaci všeho napadeného dříví. Pokud se podaří kalamitu zlomit, bude to již jen za cenu stovek hektarů holin (prohlašuji, že s ing. Žlábkem nejsem v příbuzenském ani přátelském vztahu a naše názory byly v minulosti spíše rozporné). K Justovu emotivnímu popisu porážení stromů plných šišek mohu jen připomenout, že právě vysoká plodnost stromu způsobí jeho oslabení a přednostní nálet kůrovce. Toto napadení není na první pohled zřejmé. Dalším stadiem je smrk se zelenou korunou plnou šišek s opadanou kůrou. Potom opadá jehličí, a šišky naposled. Škoda, že pan Just neuvedl jména osmi doktorů přírodních věd, kteří obhajují nulový vliv migrace na okolní porosty. Ten, kdo se kůrovcem opravdu vědecky zabývá, ví, že při příznivých povětrnostních podmínkách byl zaznamenán transfer kůrovce až na vzdálenost 50 km. Vzdálenost na několik kilometrů není výjimkou a při kalamitním přemnožení je tento transfer zcela běžný. Souhlasím s tím, že kůrovec nerespektuje státní hranici. Zcela určitě však respektuje podstatně jinou dřevinnou skladbu a jiné klimatické podmínky na bavorské straně šumavského hřebenu. Panem Justem zmíněná těžařská lobby, pokud v tomto případě vůbec existuje, nemá naprosto zapotřebí usilovat o šumavské dřevo. V ČR se ročně nedotěžuje přes 30 % přírůstu dřevní hmoty a trh se dřevem prožívá jednu z největších recesí od 70. let. Pokud se kdokoliv domnívá, že si někdo cpe kapsy zlatem získaným za šumavské dříví, je to hluboký omyl. Prodat dnes dřevo je obrovský problém a každý těží jen to, co nezbytně musí. Velký rozměr této nezbytnosti však není dílem současného vedení parku. Základ byl pečlivě položen již před třemi lety a možná již při vzniku parku. Jeden z největších lesníků, biologů iochránců přírody naší historie, prof. Josef Konšel, ve svém stěžejním díle "Stručný nástin tvorby a pěstění lesů v biologickém pojetí" z roku 1931, píše v kapitole o "estetice lesní" následující řádky o rezervacích: "Za reservace se nehodí porosty, jejichž vynikající vlastnosti podmíněny jsou vytrvalou přičinlivostí hospodářovou. Zastaví-li se tato činnost, nepovstane reservace, nýbrž nastane degenerace, projeví se neestetický úpadek." Že měl pan profesor pravdu, se dnes na Šumavě ukazuje. Přemýšlím jen, ke které lobby ho pan Just zařadí.

Jiří Oliva (1952) Absolvent LF v Brně. Pracoval v podniku Lesprojekt, poté vedoucí pracovník Lesní správy (1980-90). Podnikový ředitel Východočeských státních lesů, od 1992 generální ředitel Lesů ČR. "Dnešní ředitel NP Ing. Žlábek dostal do vínku problém, který je srovnatelný snad jen s imisní kalamitou v Krušných horách."