V případě šumavského kůrovce nelze spoléhat pouze na přírodu

V případě šumavského kůrovce nelze spoléhat pouze na přírodu
Author	Stanislav Fischer
Date	1999/08/31
Source	Slovo
Genre	tisk
Respondent

Každý den se dívám do parku, který je před naším domem. Je v něm vysázeno nejméně deset kaštanů - jírovců, starých kolem dvaceti let. Dva z nich rostou přímo u chodníku a v době zrání kaštanů je s potěšením obléhají děti. Když se s jarem v novinách objevily zprávy o klíněnce, pozorně jsem je sledoval. Často mě při tom napadala slova lišky z Exupéryho Malého prince: »Za všechno, co sis ochočil, jsi zodpověný«. Škoda, že to nedovede pochopit »revoltující mládí«, které i násilím chce změnit Šumavu, aby to měla ještě těžší. Před více než sto lety na Šumavě také řádil kůrovec a kdyby lesníci a majitelé lesů proti němu nezasáhli, bůhví, jak by dnes tato lokalita vypadala. Ve starém průvodci Šumavou, vytištěném v roce 1883, čtu větu: »Zde rozprostírají se mohutné lesy, bouřemi roku 1860 a 1870, a na to následující pohromou kůrovce, značně ovšem prořídlé. Nikde ve střední Evropě nenalézáme lesy v tak velkolepé souvislosti.« Nicnedělání, bezzásahový vývoj, spolehnutí se pouze na přírodu, považuji za velmi špatné. Lesům tato filozofie nic dobrého nepřinese. Jsem přesvědčený o tom, že i lesy v Krušných horách doplatily na to, že jim člověk včas nepomohl.

STANISLAV FISCHER, Most