S kůrovcem těží park podle Duhy i zdravé stromy

Z sumava-corpus
Verze z 11. 4. 2017, 03:15, kterou vytvořil Michal Horejsi (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=S kůrovcem těží park podle Duhy i zdravé stromy |Author=Ludmila Mlsová, |Date=1997/08/30 |Source=Slovo |Genre=tisk }} VIMPE…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


S kůrovcem těží park podle Duhy i zdravé stromy
Author Ludmila Mlsová
Date 1997/08/30
Source Slovo
Genre tisk
Respondent

VIMPERK - Při těžbě dřeva z lesů napadených kůrovcem a jejich obnově porušuje Správa národního parku Šumava podle Hnutí Duha zákon. "Na několika místech jsme zjistili těžbu stromů nenapadených kůrovcem a vyzvedávání sazenic z odrostlých porostů bagrem. Tím pracovníci parku narušují kontinuální vývoj porostů a dochovaný stav životního prostředí," tvrdí pracovník firmy Obnova horských lesů z Beskyd Leo Košťál. Na posouzení stavu lesů při kůrovcové těžbě ho na Šumavu pozvalo v závěru srpna Hnutí Duha. "Nejvíc kmenů nenapade ných kůrovcem bylo vytěženo mezi Malou Mokrůvkou a Mrtvým vrchem a složeno pod Filipovou Hutí. Kůrovec podle všech signálů ustupuje, ale park už má zřejmě uzavřené smlouvy na prodej dřeva, a proto těží i zdravé stromy," uvedl Košťál. "I když připouštím, že při vyznačování napadených stromů se může dělník zmýlit a označit izdravý strom, těžba dříví pro splnění dodávek je nesmysl. Skládku s údajně zdravými stromy bych musel vidět, ale i kmen bez požerek může být napaden," řekl Slovu ředitel Správy národního par ku Šumava Ivan Žlábek. Potvrdil, že lesní dělníci opravdu přemísťují bagrem odrostlé smrky. "Ale to nám spíš odborníci závidí, že dovedeme vzrostlé bioskupiny hlavně z krajnic cest vyzvednout i sdrny a přemístit je na holiny vzniklé těžbou po kůrovci. Tam vytvoří kostru budoucího porostu," vysvětluje Žlábek. Souhlasí pouze s tím, že mimořádně mokré poslední dva roky spolu s intenzivním zásahem ochranářů proti kůrovci na Modravských slatích by mohly znamenat zlom v biologické kalamitě. "Stoprocentně to ale budeme vědět až v zimě," doplnil.