Šumava bez brouků i bez lesů

Šumava bez brouků i bez lesů
Author	Vladimír Henžlík
Date	1997/08/18
Source	Týden
Genre	tisk
Respondent

(č. 30/21. 7.)

Nesouhlasím se závěrem textu pana Míchala, že je třeba ponechat první zóny parku bez zásahu. Myslím si, že to je pro ně rozsudek smrti a že, pokud se tam bude kůrovec nerušeně množit, zničí i jejich okolí. Nicméně pan Míchal je odborníkem, jehož mínění nelze odmítat pouze proto, že se liší od něčího přesvědčení. Panu Justovi nejlépe vyhovuje argumentace city a osobními útoky. Svoji neznalost elementárních věcí dokazuje např. zpochybňováním "nahodilosti" těžeb. (Těžba nahodilá je termín, jímž se už sto let odlišuje úmyslná výchovná nebo obnovní těžba od takové, jejíž příčinou je poškození nebo zničení stromů.) Patří asi mezi lidi, kteří odmítají vše, co nesouhlasí s jejich prvním dojmem. A opačně. Také proto uvádí teorii o suchu jako hlavní příčině odumírání jehlic. Dlouhodobý pokles hladiny spodní vody samozřejmě může mít nepříznivý vliv. Po nedávných suchých letech se ale defoliace v lesích ČR snížila. Odborníci možná serióznější, než je pan Kaňák, dokazují, že narušení funkce stomat je následkem poškození ochranných voskových povlaků a buněčných stěn ozonem a H 2 SO 4 . Korelace mezi hodnotami průměrných koncentrací škodlivin v ovzduší a výsledným poškozením se sice dají odvodit, ale platí jen pro použitá data. Poškození Šumavy je navíc chronické (způsobené dávkou) a ne akutní (způsobené extrémní koncentrací), jaké bylo na severu. Podobně nepřesný je také popisek u fotografie "Zbytečná smrt". Genetická odolnost proti kůrovci neexistuje. Pokud padlý strom zůstane v kůře, je sice lapákem, ale taky "množírnou", když nebude včas odkorněn. Nehledě na to, že v oslabených porostech - jak známo z Krušných hor už asi tak třicet let - lapáky k zastavení kůrovce nestačí. Jestliže pan Just mluví o vyznamenaných osobách, měl by se zajímat o osobní vztahy mezi vyznamenaným a tím, kdo vyznamenával. Onoho vzácného pána jiné "týmy odborníků" z jeho vlastní země zase prohlašují za lháře. Já mohu jen konstatovat, že napočítaných 2,5 milionu semenáčků je asi tak 250 - 500 ha z oněch 1900, které kůrovec zatím v Bavorsku zahubil. Takže tam zbývá přes 1400 ha faktických holin. Další šišky budou v roce 2040. Pokud semenáčky nezničí "agresivní bylinná vegetace", která je naprosto stejně útočná pod soušemi jako na holině. A už jen mimochodem: zákaz vstupu do lesa v místech, kde se provádí těžba, je v zákonu o lesích, takže si ho nevymyslel pan Žlábek na pana Justa.

Vladimír Henžlík, Brandýs n. L. (Redakčně kráceno.)