Šumavo, Šumavěnko milá...

Šumavo, Šumavěnko milá...
Author	J. Lesák
Date	1997/01/16
Source	Haló noviny
Genre	tisk
Respondent

Na zdravotním středisku v Kašperských Horách jsem se potkal se svým dávným známým. A jak to dnes u chlapů chodí, začali jsme u kůrovce a skončili u politiky, přesněji u česko-německé deklarace. Můj známý je rodákem z malé vesničky u Kašperských Hor. Celý život zasvětil Šumavě jako lesák. Dnes je již skoro deset let v důchodu, ale pokud může, ještě pracuje v lese. Zde jsou jeho slova: »Víš, Josef, když se kolem sebe tak dívám, tak věřím tomu, že nás naše příští generace musí za to, co se dnes děje, proklít.« »To snad ne, Břeťo,« oponuji. »Ale jo, Josef, jen se kolem sebe pořádně podívej, jak to tady na Šumavě za posledních šest let vypadá. Vykradené kostely, prázdné chátrající kravíny, naše krásné šumavské louky jsou neobdělané a zarostlé, zavřené hospody, les nám žere brouk, v Kašperkách se vrtají zlatokopové, hydčická vápenka patří Němcům, ruší se k nám autobusová doprava, doktor k nám jezdí 1x za 14 dní, nebo i1x za tři týdny. Tak jen čekám, kdy mě někdo označí za nepůvodního Šumaváka...« A oči mu zvlhly. Taková je skutečnost v šumavském pohraničí. Možná můj známý s těmi kostely trochu přehnal, protože u nás na Srní zatím kostel, díky silné mříži, nikdo nevykradl. V tom ostatním mu ale dávám plně za pravdu. Ve všem!

J. LESÁK, Srní